Výhřevnost. Na té při výběru uhlí záleží nejvíc. Vychází z jeho tvrdosti a platí tady jednoduché pravidlo – čím tvrdší uhlí, tím vyšší a delší výhřevnost. „V Čestru potřebujeme opravdů velký žár a je nutné, aby uhlí vydrželo dlouho žhavé. Nejdřív jsme sázeli na bukové dřevo, které je známé vysokou výhřevností a griluje se na něm ve spoustě profesionálních kuchyní. Po znovuotevření jsme však objevili ještě lepší variantu, a to uhlí marabu,“ vypráví Pavel Brichzin. Marabu je tvrdá dřevina, která roste v Karibiku, zejména na Kubě. Je potřeba ho déle roztápět, ale poté vydrží žhavé skutečně dlouho. Často se používá například při práci s grilem Josper. 

Další možností jsou brikety. Vyrábějí se průmyslově, a sice stlačením prachu z vyhořelého dřeva. Jelikož v nich není žádný kyslík – ten byl vytlačen při výrobě –, hoří brikety výrazné lépe a déle.

Jak poznat kvalitu? 

Dobrým ukazatelem jsou zhruba stejně velké kusy, naopak drolící se uhlí moc dlouho nevydrží. Hromada drtě a prachu na dně pytle není zrovna dobré znamení. Na tvrdším uhlí, třeba právě z buku, můžete grilovat déle. A samozřejmě – naprostý základ je skladovat uhlí v suchu. 

Uhlí nemá vliv na chuť jídla

„Samotné uhlí chuť jídla nijak neovlivňuje. Z rozpáleného grilu by nemělo být nic cítit,“ vysvětluje Pavel a dodává, že chuť lze ozvláštnit uzením. Stačí na rozpálené uhlíky rozházet úlomky dřeva vhodného na uzení. Rozdýmí se, rozvoní a masu dodají lehce uzenou chuť. Na internetu je hledejte jako udící úlomky, špalíky nebo štěpky z ovocných dřevin, nejčastěji z třešně nebo švestky.

Mohlo by vás zajímat

Jak při grilování uhasit plameny

Proč se vyplatí schovat si popel po grilování?