Comfort food alias Jídlo na nervy

14. května 2020
Foto: Honza Zima
Hodně másla, cukru, a hlavně hřejivých vzpomínek – na menu (nejen) špičkových restaurací vítězí jednoduchá jídla, která v nás vyvolávají pocity štěstí a bezpečí. Jakou roli hraje comfort food v životě hostů a jak v současné době ovlivňuje gastronomii?

V krizovém období lidé vyhledávají pocit jistoty, bezpečí a spokojenosti – a často ho nacházejí v jídle. Diskomfort v životě tak (aspoň zdánlivě) vyvažuje komfort na talíři, a přesně ten se teď zákazníkům snaží dopřát i restaurace. Mnohé z nich ze dne na den škrtly degustační menu a začaly rozvážet tzv. comfort food – srozumitelné a dostupné jídlo, které v hostech oživí pozitivní emoce a přivede je na lepší myšlenky. Co přesně ale „comfort food“ znamená?

View post on Instagram
 

Otázka psychologie

Pod hashtagem #comfortfood se na Instagramu zobrazí více než 7 milionů fotek jídel, která nám do života přinášejí okamžiky plné spokojenosti a štěstí. Jejich pozitivní účinky na psychiku jsou sice prokázány, řada odborníků na výživu si je však nedokáže vědecky objasnit. Proto se zkoumají nejrůznější teorie, proč nám některá jídla nejen chutnají, ale také ulevují od starostí a špatné nálady.

Mezi klasické „potraviny štěstí“ se řadí například čokoláda, za euforii však pravděpodobně nezodpovídá jen kakao jako přírodní antidepresivum, ale především kombinace tuku a cukru. Jídlo bohaté na tuk nebo sacharidy totiž výrazně působí na mozkový systém odměn. Pokud se tuky a cukry spojí, jejich síla se násobí a v některých částech mozku se aktivuje pocit odměny, který je údajně silnější než pocit sytosti.

Zvýšená hladina cukru v krvi zase podporuje uvolňování endorfinů, hormonů štěstí. Právě hormony a jejich vliv na vnímání hladu a na další fyziologické i psychické procesy zřejmě mají nemalý podíl na tom, že v určitých momentech toužíme po komfortním, „útěšném“ jídle.

K látkám, které dovedou zlepšit náladu, patří také některé vitaminy nebo třeba aminokyselina tryptofan. Ta se vyskytuje v potravinách bohatých na bílkoviny a napomáhá tvorbě dalšího hormonu štěstí – serotoninu. Ten však musí nejprve projít přes tzv. hematoencefalickou bariéru mezi krví a centrálním nervovým systémem, což mu usnadňuje spojení s jednoduchými cukry. K produkci serotoninu tak (bohužel) přispívá i bílá mouka a rafinovaný cukr.

Individuální záležitost

Za comfort food se dá považovat každé jídlo, které si nedáváme čistě kvůli chuti, ale hlavně pro pocit uspokojení a radosti. Pod tím si ovšem každý představí něco jiného a má to své oprávnění. Výběr „útěšného“ jídla totiž údajně souvisí s naší aktuální životní situací, původem, věkem i pohlavím.

Tvrdí se, že myšlenky na comfort food přivolává i kocovina. Ta totiž tělu namlouvá, že potřebuje „vyprošťovák“, tedy výživné tučné a sladké nebo slané potraviny s vysokým obsahem bílkovin. Co se pohlaví týče, průzkum Cornellské univerzity z roku 2005 ukázal, že zatímco ženy upřednostňují sladké a často se kvůli tomu pak cítí provinile, mužům dělá radost pikantní jídlo, steaky nebo polévky a vychutnávají si je jako odměnu.

Vzpomínky na štěstí

Pro jídla z kategorie comfort food je typická jejich vazba na rodinu, domov a dětství. Díky krupicové kaši, loupáku s kakaem nebo špekáčku se nám vybavují vzpomínky na šťastné okamžiky a na naše blízké. S trochou nadsázky se dá říct, že pomocí comfort food dokážeme na chvíli vrátit čas. Vyvolávají v nás totiž nostalgii a pocit svobody, péče a lásky, které jsme prožili u babičky, na táboře, na dovolené v kempu nebo třeba u moře.

Comfort food souvisí s jedinečnou zkušeností z určité rodiny, doby a kultury, a proto mají domácká jídla o něco hlubší význam pro ty, kdo se přestěhovali do jiné země. Cítí se díky nim stabilněji a snáze si zachovávají indentitu.

View post on Instagram
 

Jídlem proti stresu

Hlavním posláním comfort food je obrana před stresem a frustrací, napětím, strachem nebo smutkem, ale taky před nudou. Právě v takových situacích nás totiž dohánějí choutky na kalorické bomby, které nám umožní na okamžik utéct před realitou. Výživoví experti jsou přesvědčeni o tom, že stravování zrcadlí naše rozpoložení, to však v tomto případě nemusí být nutně pod bodem mrazu. Naopak! Comfort food si dopřáváme i při odpočinku u filmu nebo při setkání s přáteli, protože důležitou funkcí „útěšného“ jídla je také socializace a sdílení.

Prasárničky vs. zdraví

Comfort food sice dokáže pohladit duši, jeho nadměrná konzumace však může skončit závislostí, která se někdy přirovnává ke kouření cigaret nebo k nemírnému pití alkoholu. Řada jídel, která obalují nervy, je navíc nutričně chudá a plná nezdravých tuků a cukrů, vytěsňují z jídelníčku dostatek ovoce a zeleniny a zatěžují organismus. Ten pak odpovídá zdravotními problémy, jako je obezita, zvlášť pokud se lednice plní nekvalitními polotovary, konzervami a mraženými hotovými jídly.

Cestu ke střídmosti komplikuje fakt, že se při volbě comfort food rozhodujeme spíš emocionálně než racionálně. Naši vůli přemáhají smysly, které hodnotí vůni, barvu, chuť, ale taky vzhled, strukturu a texturu jídla. Zásadními parametry pro úspěch je jemnost, krémová konzistence, křupavost a chuťový kontrast – smetanové krémy, chipsy a kombinace slané a sladké tak snadno ukonejší svědomí, které se snaží posoudit nejen množství, ale taky kvalitu potravin.

View post on Instagram
 

Comfort food a fine dining

Recepty od babiček a moderní verze retro jídel si gastronomie oblíbila dávno před koronakrizí, v posledních týdnech se však comfort food dostává i na program špičkových restaurací, barů a bister. Je to totiž způsob, jak se dotknout emocí hostů, přiblížit se širší veřejnosti a díky tomu přečkat náročnou dobu. V jejich podání získává comfort food nejen novou image, ať už jde o kvalitu surovin, techniky, nebo způsob servírování, ale i novou definici. Metou je poctivé, a přesto zdravější jídlo s důrazem na výživnost a požitek z jednoduchosti.

View post on Instagram
 

Nejlepší šéfkuchaři světa teď připravují nekomplikovaná, cenově dostupná jídla z ingrediencí od farmářů a překvapují hosty svou kreativitou. Právě ta totiž povýší běžné comfort food, jako je smažené kuře nebo sendvič, na výjimečný chuťový zážitek. Pro spoustu podniků je „fast casual“ dočasné nouzové řešení, jiné jsou však odhodlané k trvalejší změně, protože chtějí reagovat na měnící se hodnoty ve společnosti. Jídla tohoto typu však v každém případě zůstanou pevnou součástí gastronomie – vždyť je tu proto, aby nakrmila tělo i duši.

Pro zajímavost

V souvislosti s koronakrizí sestavil portál Fine Dining Lovers přehled nejrychleji vyprodaných surovin podle států, který odráží nejen obavy o komfort, ale taky stravovací kulturu jednotlivých zemí. Zdá se, že v Evropě vede mouka, cukr, těstoviny a kvasnice.

Malou statistiku nejpopulárnějších karanténních receptů umožnila platforma Pinterest. Uživatelé bez ohledu na národnost teď nejčastěji sdílejí chleba v nejrůznějších podobách. Tisíce fotek dokazují, že si lidé často připravují tradiční jídla a znovu objevují kulinářské dědictví své země.

Zdroj: NY Times, Welt.de, Howstuffworks, Forbes.com, Výživa a spol., Tellerrandblog.de

Líbil se vám článek?

Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.