Od nezřízeného hodování k půstu
Masopust je slavnostní období, které volně navazuje na Vánoce. Každoročně začíná tříkrálovým svátkem 6. ledna a končí Popeleční středou. Ta zahajuje čtyřicetidenní předvelikonoční půst a nemá pevné datum, odvíjí se vždy od termínu Velikonoc. Slovem „masopust“ se postupem času začaly označovat hlavně poslední tři dny tohoto období, kdy veselí vrcholí – tedy masopustní neděle, pondělí a úterý.
Pro naše předky byla masopustní doba veselým časem, kdy ve velkém pořádali svatby a tancovačky. Bavili se rádi a často. Přivolávali tak konec zimy, představovali si, jaké bude nadcházející jaro, plánovali zemědělské práce a kromě života oslavovali také jídlo, kterého si náležitě užívali před blížícím se obdobím půstu. Nenechte se ošálit názvem – karneval, jak se také masopustu říkalo, sice pochází z italského carne levare, což znamená „dát pryč maso“, lidé ale běžně dělali zabijačky a maso si pravidelně dopřávali. Museli se přece posilnit na hubené časy!
Jídlo, tanec a maškary
Tučný čtvrtek završoval přípravy na závěrečné masopustní oslavy. Stejně jako Popeleční středa je i tento svátek pohyblivý – v roce 2023 připadá na 16. února. Tradičně se konaly velkolepé hostiny a vepřové hody, u jednoho stolu se scházelo široké příbuzenstvo i celá vesnice. S oblibou se tradovalo, že na Tučný čtvrtek se toho musí sníst a vypít co nejvíc, aby byl člověk celý rok při síle. V pátek a sobotu se pak v klidu trávilo snězené jídlo a nabírala energie na finální oslavy.
Závěr masopustu se nazýval ostatky, fašank, voračky, končiny nebo také bláznivé dny. Masopustní neděli se říkalo taneční, tančilo se totiž po celý den až do pondělí. Masopust pak zakončilo úterý – a rozpustilý průvod masek. Dodnes můžete v některých (především moravských) ulicích potkat třeba klibnu, medvěda, laufra, bábu s nůší nebo smrt, jak obcházejí s živou muzikou vesnici. Odměnou jim budiž kořalka nebo pár drobných, které si užijí večer na hospodské zábavě.
„Masopustní veselosti vybouřily se až na vrchol od starodávna v poslední tři dni masopustní, někdy počínajíc již na tučný neboli tlustý čtvrtek před nedělí masopustní. Výčitky mravokárců staročeských, že pro kratochvíle masopustní mnohý se zadluží či zdraví ztratí, shodují se takořka doslovně s výčitkami mravokárců nynějších. Občané okvasili masopust až do nemocí, muzikou, tancem, maškarami, hodokvasy. Lid sice byl nucen na masopustní dni scházeti se k soudům poddanským, ale to nezabránilo, aby pak se neoddával radovánkám, pitkám, maškarování,“ píše dějepisec a národopisec Čeněk Zíbrt ve svém díle Veselé chvíle v životě lidu českého.
Koblihové dny
Sladkou tečkou za masopustními dny byly kynuté koblihy a vdolky smažené v poctivé vrstvě sádla, kterým se obecně v kuchyni nešetřilo. Milovníci sladkého si pochutnávali také na šiškách s mákem či tvarohem a boží milosti symbolizující hojnost. „Šišky a koblihy odjakživa bylo jídlo masopustní. Místo slaviti masopust říkalo se: koblihy jísti,“ dosvědčuje Zíbrt.
Kromě sladkého se pekla husa, připravovala se vepřová pečínka, často koleno, s různými druhy knedlíků a zelím, jedly se zabijačkové pochoutky – jelita, jitrnice, ovar, škvarky a tlačenka. Jednotlivé chody byly důsledně prokládány škopky piva, na slehnutí se roznášely panáčky, a když se nějaký nešťastník nemohl dostavit, poslali mu bohatou výslužku. Každá pusa se zkrátka měla lesknout omastkem, kalhoty i sukně musely být všem těsné. Na dlouhou dobu naposledy – už první postní oběd, na Popeleční středu, byl velmi skromný.
Během následujícího předvelikonočního půstu se často podávaly pečené nebo vařené brambory, luštěniny, pohanka, obilné kaše, kysaná zelenina a chléb. S masem bylo utrum, vejce a mléčné výrobky se dostaly na stůl minimálně. Konzumovalo se jedno jídlo denně – až na neděle. Ty se do půstu nezapočítávaly, a tak si lidé mohli ve volný den naložit na talíř i ledacos navíc.
Oslavte letos Tučný čtvrtek i vy!
Na vybrané historické obyčeje vzpomínáme s jistou nostalgií. Masopustní průvody už z velké části vymizely, gastronomie si ale žije svým životem a zachovává Tučný čtvrtek dodnes. A to zásluhou podniků v celé zemi, které se inspirují tradicemi a ctí odkazy našich předků, i díky hostům a nadšeným jedlíkům.
Jedinečností Tučného čtvrtka je spolupráce napříč gastronomickou scénou. Letos se k únorovým oslavám dobrého jídla může zapojit každá restaurace, malá i velká – stačí vyplnit formulář a počkat na odpověď, která sdílí podrobnosti a nabídne tematické samolepky i plakáty. Masopustního veselí se stejně jako loni zúčastní spousta podniků, a to nejen z Ambiente. Na menu se objeví tučné předkrmy a dezerty jako pozornost restaurace i zvětšené porce jídla – nabídku hledejte na sociálních sítích pod hashtagem #tučnýčtvrtek2023. Hlady rozhodně nebudete!
Tučňák 2023
Líbil se vám článek?
Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.