1. Jako základ domácího octa vám postačí nedopitý cider nebo víno, ovšem bez přidané síry. Ta totiž potlačuje aktivitu bakterií, bez kterých neuspějete! Víno zřeďte filtrovanou vodou (zbavenou chloru) na 7 % alkoholu – takové množství dělá dobře acetobacteru (octovým bakteriím).

2. Do cideru či vína přilijte živý ocet (asi 10 až 20 % objemu) – rozjede oxidaci a rychle okyselí prostředí, čímž ubrání alkohol před kontaminací nežádoucími mikroorganismy až do chvíle, kdy ovládne hřiště acetobacter.

3. Lahev (nebo demižon) přikryjte plátýnkem či kouskem prodyšné látky a nádobu důkladně zagumičkujte, aby se dovnitř nedostaly octomilky ani jiný hmyz. Pak ji postavte na tmavé místo s teplotou okolo 24 °C.

4. Za týden nebo dva zkontrolujte, jestli se na povrchu tvoří octová matka – důkaz, že se bakteriím daří a přetvářejí alkohol na ocet.

5. S lahví (ani demižonem) pokud možno vůbec nehýbejte! Mohli byste utopit matku, a to rozhodně nechcete.

6. Průběžně k octu čichejte! Počáteční aroma připomíná odlakovač – může za to acetaldehyd, který se tvoří v prvních fázích oxidace alkoholu. Není se však čeho obávat!

7. Zhruba po dvou měsících se dočkáte příjemné vůně. Právě ta vás upozorní na to, že je ocet připravený a můžete jej hrubě zfiltrovat třeba přes kávový filtr. Nádobu s hotovým octem naplňte až po víčko a pevně uzavřete.

Poznámka: Živý ocet má dlouhou trvanlivost – pokud se ovšem dobře nalahvuje a skladuje. Nejlépe se uchovává bez přístupu vzduchu a za nízkých teplot, ideálně v lednici. Minimalizuje se tak další činnost acetobacterů a snižování koncentrace kyseliny octové.

Mohlo by vás zajímat

Kuchařský hit roku 2021? Jablečný ocet!

Zálivky a omáčky, koktejly nebo dezerty. Jakým receptům prospěje pár kapek jablečného octa?