Ale jak poznám výčepního, který pivo opravdu dělá tak, jak má? To si zase musím vzpomenout na Václava Berku – ten mi kdysi dávno na výčepu, poté, co jsem mu načepoval pivo, řekl: „Neutírej si tu mokrou ruku, já takhle poznám, že jsi moje pivo načepoval tak, jak si přeju – tedy do čistého a mokrého skla.“ Svatá pravda.

• Tedy zaprvé, výčepní musí mít po čepování mokrou ruku.
• Zadruhé vypadá jako výčepní. Má nejlépe koženou zástěru, která ho chrání před tím, aby byl mokrý i tam, kde se to nehodí. Je upraven a čistě oblečen.
• Má přehled o čepovaném pivě a neodsekne vám, že má buď světlé, nebo tmavé. A že zbytek najdete v nápojovém lístku…
• Když vidí, že nad něčím tápete nebo si nevíte rady, není mu zatěžko třeba i vyběhnout zpoza výčepu a poradit vám.
• Stojí vždy čelem k nově příchozím a nebojí se každého pozdravit.
• Musí být i jemným psychologem – „umí býti v jednu chvíli na výčepu fanouškem Sparty, Slavie i Baníku“.
• A především si pamatuje své stálé hosty a štamgasty. Tedy musí vědět, kdo je stálý host a kdo štamgast. Jaký je mezi nimi rozdíl? To si řekneme příště.

Na zdraví a mokrou ruku!