Začnu malým varováním. I když se to nezdá, výčepní si dobře pamatuje, když se k němu někdo zachová špatně, tím myslím třeba drze nebo neuctivě. Možná je to nespravedlivé, ale na to dobré se rychle zapomíná, přestože takové situace v práci výčepního celkem logicky převládají.
Pamatuji si, jak mi v jedné tradiční a velmi známé pivnici nedali pivo a v beznadějně přeplněné hospodě mi bylo sděleno, že si mám nejdřív najít místo a pak že pivo dostanu. Nenašel a nedostal… Nevzdal jsem se a příště jsem přišel hned na otevíračku. Místo bylo.

Rada první tedy zní: chodit o trochu dřív než v hektických hodinách. Člověk má čas se porozhlédnout, představit se, dobře se uvést…

Rada druhá: hezky a uctivě pozdravit. Určitě jste si všimli, že ten, kdo přijde do lokálu, pozdraví a podá výčepnímu ruku, má místo jisté, i když je zrovna narváno až po střechu.

Rada třetí je vzít jakékoli místo, třeba i u stolečku, který je přímo u záchodů (mimochodem v jedné pivnici je tohle místo vůbec to nejlepší, které můžete mít, a není v silách nováčka či turisty ho dostat). Tedy nevymýšlet si – tady je moc zakouřeno a tady to fouká... Vůbec nejlepší je, když si páreček – většinou takový, který slaví první výročí své lásky – stěžuje, že u stolu pro šest nesedí sami a nemají klid na to, mačkat si pacičky. To mají výčepní ze všeho nejradši.

Rada čtvrtá je lehká, a to dát si pivo, nejlépe velké, zkrátka nekomplikovat první objednávku. Jste přece v pivnici! Mnohdy vám výčepní rovnou nese půllitr, a pokud ho odmítnete, bude muset přemýšlet, kde to pivo udá ještě v dobré kondici... a na vás rychle zapomene.

Rada pátá – nebojte se pozvat výčepního na pivo. Já vím, že v práci se nepije, a taky mnohdy uslyšíte – děkuju, ale nedám si. A pokud už pozvání přijme, mnohdy si jen přiťukne, usrkne a zbytek nedopije. Nenechte se tím vyvést z míry. I tak je to od vás velmi vstřícné a zdvořilé gesto, a to se cení. A dobře se pamatuje.

Šestá rada: Pokud vás sedí u stolu hodně – ať už to jsou vaši kamarádi, nebo úplně jiná skupina, cizí lidé –, zaveďte si vlastní účet. Při placení to pomůže, protože vy i výčepní máte hned jasno. Nedorozumění na závěr by mohlo zhatit vaši celovečerní snahu o dobrý dojem.

No a poslední, sedmá rada? Nezapomínejte na spropitné. Pravda, v našich krajích není běžné a dávat se nemusí, proto bych použil spíš výraz všimné. Ať už si o tom myslíte cokoli, výčepního vždycky potěší. Ale pozor na výši všimného, koruna může i urazit. Já doporučuji 10 % z celkové částky. Na zdraví, a hodně štěstí.

Chcete se naučit čepovat pivo s Lukášem Svobodou? Navštivte jeho školu čepování.