Facebook

Jak si asijská kuchyně podmaňuje Londýn

348
20. května 2018 Autor: Lenka Požárová Foto: Lenka Požárová

Na asijskou kuchyni se nechodí jen do China Town. Popravdě řečeno, je to hlavně jinam než do China Town. Následující restaurace otevřely v poslední době a přinášejí do nenasytného Londýna inspirující závan Laosu, Korei, Taiwanu, Číny, Japonska či Havaje.

Lao Café je prvním bistrem, které  v Londýně servíruje laoskou kuchyni. Že jde o kuchyni autentickou, poznáte záhy poté, co se usadíte, rozhlédnete a zjistíte, že šikmé oči nemá jen mizivé procento návštěvníků. Původně náhodně otevřený pop-up přesvědčilo k permanentní adrese právě nadšení zákazníků. Menu je vstřícné k vyskládaní malých porcí, které můžete sdílet. Grilované maso či ryby, fermentované klobásky, čerstvé saláty, curry a lepivá rýže v balíčcích z banánových listů.

Můžete si dát polévku s houbami a mravenčími vajíčky. Tři druhy salátů se dělí na papájové, sladkokyselé (s rybí omáčkou, palmovým cukrem a limetkovou šťávou) a s praženou drcenou rýží. Zřejmě protože jim spousta Evropanů u jídla slzela, upozorňují v jídelníčku, že pálivost přizpůsobí požadavkům hosta. Pálivé to tu je tedy fest. Ale taky děsně dobré a s povedeným interiérem!

Ani ne měsíc otevřená restaurace Kimchee v St. Pancras láká nejen svým korejským menu, ale i interiérem, jehož autorem je japonský architekt. Ze dřeva vyřezávané je ostění, stropy i lampy. Tím nejdůležitějším je tu však jídlo. Jak název napovídá, všemu vévodí fermentované pálivé zelí kimči.

Začít můžete některým z koktejlů – vřele doporučuju vyzkoušet Lichee Love s granátovou šťávou a malinovo-borůvkovým octem. Z předkrmů je skvělé krémové a osmahlé tofu zasypané kimči a vepřovými plátky. Kdo miluje pálivé, neměl by si nechat ujít rýžovo-rybí koláček, který je oblíbenou korejskou street food stálicí. Z mnoha BBQ jídel vybírám výtečné galbi, tedy tenké plátky hovězího se zázvorem a sojovou omáčkou, podávané s fazolovou pastou a listy salátu, do kterých se všechno balí. Pokud vám zbude místo, dejte si na závěr aspoň zmrzlinu z černého sezamu.

První, co vás při uvítání v restauraci Kaia omráčí, je prostor. Halu bývalé centrály Midland Bank, zařízenou ve stylu 20. let, sdílí celkem devět restaurací, ale všechno to geniálně zapadá do konceptu hotelu Ned. Mimochodem, že jste v hotelové restauraci, zřejmě ani nepostřehnete, protože recepce je také zvláštní, a hlavně až za restaurací.

Kaia se zaměřuje se na asijsko-pacifickou kuchyni. Jídlo si můžete seskládat z malých porcí z robata grilu, například chřest se sezamem a medovým dresinkem, uzený lilek či hovězí wagyu.

Chodí se sem ovšem i na misky s poke, tedy tradiční havajské jídlo sestávající z lepivé rýže, syrové ryby pokrájené na kostky a spousty zeleniny. Má miska Ahi Tuna Poke obsahovala kromě tuňáka i okurku, ananas, ředkvičky, čerstvé chilli papričky, smaženou cibulku a umně rozkrájené avokádo, roztočené do vějíře. Syté i lehké zároveň.

K zapíjení doporučuju koktejl Yuzu Splash s yuzu saké, grapefruitovou, citronovou, okurkovou šťávou a kombuchou.

Courtesan znamená v překladu Kurtizána a toto opiové doupě s knedlíčky dim sum najdete v černošské čtvrti Brixton. Restaurace má velmi tlumené osvětlení a bar. Objednáte-li si jejich Opium, tedy drink s makovým likérem, koňakem, uzeným čajem Lapsang Souchong a práškem z červené řepy, přinesou vám ho v misce z modrobílého-čínského porcelánu.

Po zkušenosti pohlížím na místní dim sum knedlíčky kriticky. Jeden vedle druhého spolu splývaly docela nevýraznou chutí i vizuálním provedením, a tak jsem pro to, zůstat u povedených koktejlů s asijskou jiskrou. Příště si brousím zuby na ten se švestkovým vínem, koňakem, fazolemi (!) a chilli. Abych nezapomněla, pravidelně se tu konají burleskní vystoupení.

Restaurace XU na okraji China Town překvapí střízlivě elegantním interiérem ve stylu art deco, laděným do atmosféry Taiwanu 30. let. Pokud v některých asijských restauracích tápu, co mi právě přinesli, tady přesně vím, co dostávám, protože to z talíře křičí. Knedlíčky taro plněné tajwanskou vepřovou klobáskou se koupou ve světle zeleném oleji z kow choi, bylinky podobné pažitce. Jemné a lahodné.

Knedlíčky Xian Bing jsou plněné vepřovým a podávané v marinádě z rýžového octa a sečuánského chilli oleje s čerstvými chilli papričkami. Z dokřupava osmaženého knedlíčku vytryskne tekutina, sotva se do něj zakousnu. Netuším, že mě vzápětí dostane do kolen salát z čerstvých rajčat a uzeného úhoře, utopený v sytě červeném sečuánském chillli oleji.

To už ale do hry vstupuje kuře Shou Pa. Bez nadsázky nejlepší úprava kuřete, co jsem kdy ochutnala. V hlubokém talíři si vedle sebe hoví kus nakrájeného prsíčka i stehýnka a kopeček „salátu“ z čerstvého zázvoru a jarní cibulky. Celé to plave k dostatečném množství geniálního výpeku, načež servírka jídlo po odprezentování korunuje křupavou „strouhankou“ z opečené kuřecí kůže s citronovou kůrou.

Vyzkoušejte i jejich jemné čaje oolong. Mají je i ve verzi cold brew a dopřát si můžete dokonce párovaní čaje s tchajwanskou whisky.

Asijské sladkosti dovedou být zvláštní a pro evropský jazyk i divné. Tsujiri je 155 let starý japonský čajový dům a v Londýně vám tu připraví koktejly a zmrzliny i rolády s příchutí čaje matcha či praženého houjicha. V nabídce mají dezert mochi v podobě žvýkavých rýžových kuliček, podávaných s mletým sezamem nebo sladkým fazolovým pyré.

Nabídka  Patisserie Kova je vlastně velmi jednoduchá. Matcha tiramisu, matcha roláda, matcha tartaletka. Nesmí vám ale vadit hořký nádech tohoto zeleného práškového čaje. Vyhlášení jsou svými dorty z vrstvených tenkých palačinek prokládaných krémy (mille crêpes). Na tu s příchutí šokujícího durianu berou pořadníky.

Stánek YiFang v Old Spittalfields Market se specializuje na tajwanské ovocné čaje s tapiokovými perličkami. Pokud si myslíte, že to díky stánkům Bubbleology znáte z Česka, pusťte to z hlavy, stoupněte si do fronty, ve které beztak stojí většina Asiatů, a dejte si nepřeslazený, lehce nahořklý a skvělý Fresh Milk Tea nebo zelený čaj s grepem.

Jak poznat dobrého výčepního?

Načíst další článek...