V Praze se denně vyprodukuje asi 1000 tun odpadu. Není tedy divu, že má obchodní společnost Pražské služby plné haly práce, až 2000 zaměstnanců a 7 sběrných dvorů.
„Prvním a nejdůležitějším bodem je předcházet vzniku odpadu, hned potom se musíme zaměřit na správné třídění a smysluplnou recyklaci. Na třetí místo stavíme spalování nerecyklovatelného odpadu, který se termicky využívá k výrobě energie, a tou poslední a nešťastnou možností je skládkování. To z principu odmítáme,“ říká pan Svátek, vedoucí Kompetenčního centra, které sdílí zkušenosti a nabízí poradenství v oblasti odpadového hospodářství
Odpadové hospodářství zažívá rozkvět. Aby ne – kromě nadprodukce odpadu se v posledních letech řeší enormní příliv jednorázových obalů. Plastových, papírových i naoko ekologických. Restaurace jsou konfrontovány s etickým i praktickým úhlem pohledu a ztrácejí se ve spleti nejrůznějších informací. Jako jediné rozumné řešení (nejen) jednorázového odpadu se nabízí cirkulární ekonomika. Ta se snaží využít materiály na maximum, vracet je do oběhu, aby co nejdéle cirkulovaly, a zabrzdit další produkci odpadu.
Sbírat a třídit
Práci PS (Pražské služby) ovlivňuje každý z nás. Po celé Praze se nachází asi 4000 sběrných stanovišť, takže konec výmluvám – průměrná vzdálenost sběrných míst je asi 800 metrů. Správné třídění je kapitola sama o sobě. Mnozí z nás si ji ovšem nedočtou do konce, a tak jsme se rozhodli nechat stranou úvahy o bezodpadové budoucnosti a zaměřit se čistě na přítomnost a každodenní praxi.
Jak je to s papírem?
Obsah modrých kontejnerů se třídí na tři komodity – kancelářský papír, karton a lepenku – a porcuje do velkých balíků, které se prodají k recyklaci do papíren. Takzvaný výmět, tedy to, co do modrých popelnic nepatří nebo se nedá recyklovat, putuje do spalovny. A jaký papír rovnou vyhodit do směsného odpadu?
- Zamaštěnou krabici od pizzy, pečicí papír a jiné špinavé papírové obaly – pokazily by technologický proces recyklace,
- časopisy tištěné na křídovém papíru, fotografie s lesklým povrchem, lesklé pohlednice, kopírovací papír, krabičky od cigaret,
- voskový papír, plata od vajec a rolky od toaletního papíru (nedají se už dále recyklovat),
- nápojové kelímky, pokud kromě papíru obsahují i další materiály.
Nápojové kartony a tetrapaky patří do oranžových popelnic! Úplná recyklace materiálu z papíru, hliníku a polyetylenu je nereálná, ale získávají se z nich kvalitní celulózová vlákna.
Papír nevyhazujte v plastové tašce.
Mluví se o tom i v restauracích! Jaký obal a názor je ten správný?
Zase ty plasty
Vytříděný plastový odpad zpracují ve specializovaných firmách několika způsoby. Na lince se nejprve oddělí PET lahve a polyetylenové fólie, které se nejlépe recyklují. Zbytek směsného plastu se slisuje a připraví na další využití, například do plotových desek nebo konstrukcí laviček. Nerecyklovatelný výmět jde zase do spalovny, je ale moc výhřevný, a tak se musí naředit dalším materiálem. Co by se ve žlutých kontejnerech nemělo objevit?
- Pěnový polystyren,
- bioplast (Zkompostovat lze jen 100% bioplast, jinak se musí vyhodit do směsi! Kukuřičné, bambusové a jiné bioplasty se z kompostárny obratem posílají do spalovny nebo na skládku, protože mnohdy obsahují různé příměsi a komplikují práci i recyklaci.),
- blistry od léků a bonbonů (obsahují plast i hliník),
- celofán,
- gramodesky,
- povoskované kelímky od piva a jiných nápojů,
- PVC! Sice je to třetí nejpoužívanější plast na světě, ale při spalování nebo nesprávném tepelném zpracování se z něj může uvolnit chlorovodík a karcinogenní dioxiny. Proto se PVC spaluje ve specializovaných spalovnách.
- Sáčky od chipsů, silikon, víčka od PET lahví (Můžou ztížit lisování lahví. Pokud je vytřídíte zvlášť, je větší pravděpodobnost, že se zrecyklují).
Sklo a kov
I recyklace má svoje pro a proti, recyklační proces se totiž nedá vždy opakovat věčně. Například papír se dá využít maximálně osmkrát a každý plast, jehož název začíná na poly-, se zpracovává odlišným způsobem. Některé lze recyklovat donekonečna, jiné zase vůbec (například pěnový polystyren).
Stoprocentně eko jsou tedy kovy a sklo, neboť se dají recyklovat cirkulárně – roztaví se a vrátí do původní formy, aniž by vznikal další produkt anebo nový materiál. Do popelnic na sklo se nehází:
- porcelán a keramika (jinak je roztavená skleněná směs nepoužitelná),
- varné ani drátěné sklo,
- brýle a zrcadla.
Nápojové plechovky vhazujte do šedých kontejnerů – jen v Praze je jich víc než tisíc. Patří do nich i víčka, prázdné konzervy nebo třeba plechové tuby. Nepřihazují se k nim kovové obaly ani kanystry od olejů a pohonných hmot nebo prázdné tlakové lahve od turistických vařičů či zahradních grilů.
Gastro odpad
U problematického gastro odpadu funguje sběr výměnným způsobem – kontejnery vám na objednání odvezou a vymění za čisté. Pražský gastro odpad se vozí do bioplynky v Přibyšicích, kde se v bioreaktoru uvolní metan, který se vyčistí, stlačí a používá jako pohon vozidel. Doprava a vymývání popelnic ovšem vyžaduje další náklady, a navíc to není úplně ekologické.
Hnědé popelnice jsou určeny na zbytky živočišného charakteru, rostlinný odpad je součástí bioodpadu a rostlinné oleje se sbírají odděleně do speciálních kontejnerů. Restaurace a větší provozy využívají svoz použitých olejů, který se malým domácnostem nevyplatí. Jedlé tuky a oleje by ale ani v malém množství neměly končit v kanalizaci, kterou zanáší a můžou dokonce ucpat.
Zdroje: Pražské služby, Třídění odpadu.cz, Incien.org
