Facebook

Jíst Prahu 6

185
24. srpna 2016 Autor: Lucie Kohoutová Foto: Jan Červenka Ilustrátor: Jan Šrámek

Skvělý mix špičkové architektury, obchodů a restaurací se statusem zavedené sousedské instituce v poslední době rozsvítilo pár kvalitních gastronomických přírůstků. A to v příjemné šíři, od arabských potravin přes autentické Japonsko po výtečnou whisky nebo kávu. Nabízíme osobní (a rozhodně ne kompletní) výběr bubenečské rezidentky Lucie.

1.

Hotel International a netušený park za ním

Koulova 15

Nejkrásnější sorela v Praze, kterou pro jistotu ukryli do ďolíku, takže vrcholový pěticíp není moc vidět. Prý zmenšenina moskevské Lomonosovy univerzity. Projděte si lobby a užjite si gobelín s panoramatem Prahy ještě se Stalinovou sochou; subverzivní autor do svého díla zapracoval motiv vlajky USA (true story, je tam, hledejte!). Za budovou je úžasný zapomenutý parčík, přístupný z Čínské ulice (dívejte se po průchodu vedle nápisu Račianská vináreň – další cool retro, pro změnu v brutalistním stylu, ze které je ovšem dnes posilovna).

2.

Pod Juliskou

Podbabská 1

Jedna z nejzajímavějších kuchyní v Dejvicích a můj dlouhodobý favorit. Dobře sestavené menu se zvládnutými českými klasikami i neokoukanými kombinacemi, pravidelně oživované denními specials reagujícími na sezonu (treska Skrei, zvěřina, jahody…). Jejich aktuální koleno se zelím a lokšemi je jídlo zasouvacích kvalit!

Škoda jen značky piva a trochu bezpohlavního interiéru, i když pozitiva – včetně milého a málo fluktuujícího personálu (další indicie toho, že majitel ví, co dělá) – jasně převažují. Tím spíš, že za restaurací je zašitá skvělá zahrádka s rozšířenou nabídkou grilovaných jídel, dost velká na to, aby se našlo místo, i když zrovna čelí nájezdu švédského junior florbalového týmu o síle dvaceti blonďatých lolitek. (To byl další argument pro.)

3.

Marpek

Jugoslávských partyzánů 33

Obývák s rozšířenou nabídkou whisky. Aneb když si dva svérázové, co tohle pití milují a občas kvůli tomu i přetrpí nějaký lidi, otevřou obchod alkoholem. Tmavé obložení, oldschool jazzový podkres a stále se rozšiřující nabídka lahví, od klasik přes širokou nabídku mýho milovanýho rašelina stylu až po nezávislá plnění, s možností degustace za ziskuvzdorné ceny (malý panák Ardbegu 10 yo asi za pade).

Oficiálně mají otevřeno jen do devíti večer, ale občas se to tu rozjede do netušených šířek – zvlášť když jeden z majitelů nahodí drajv a historky o matce či skautingu; to je pak v ceně i jeden z nejlepších kabaretů/stand-up comedy v Praze (zdravíme hotelovou školu v Lausanne). Za mrzkých 500 korun se můžete stát členem klubu s mosaznou kartičkou značné váhy, přístupem k poličce s raritními lahvemi a vůbec lepší karmou i životními vyhlídkami.

4.

Park Willyho Brandta

Ve Struhách

Přiznání Lucie Kohoutové: Tohle místo jsem objevila až po osmi letech bydlení asi tak pět set metrů odtud. Tak dobře je tahle zelená roklinka anglického nádechu ukrytá mezi ulicemi Chitussiho a Charlese de Gaulla. Malý a svažitý, ale extrémně příjemný park, když se chcete jen tak plácnout na trávu u potůčku.

5.

Bistro Santinka

Náměstí Na Santince

Skromnější a jídelně jednodušší kavárenská sestra vyhlášené restaurace Na Kopci s výběrem několika lehčích jídel od snídaně až po večeři, k tomu polední menu. V nabídce i vyhlášený tatarák, byť mi připadá trochu odlišný od kopcové varianty. Taky tu prodávají pár nepostradatelných francouzských lahůdek typu kaštanové pyré, ořechový ocet od Maille nebo cornichons.

Z těch pár stolků na betonové předzahrádce je luxusně vidět na výjimečně kvalitní architekturu cihlových věžáků Jaroslava Paroubka, jejichž baťovská pravoúhlost a kombinace cihel a železobetonu působí, jako by je nepostavili v letech 1967–75, ale o dobrých čtyřicet let dřív. A hlavně osada Baba, ten pražský Weissenhof, odsud leží, co bys kamenem do kopce dohodil, takže Santinka je ideální zastávkou před procházkou (či po ní) za architekturou a vyhlídkou na Prahu od zříceniny Baba.

6.

Národní technická knihovna

Technická 6

Vynikající forma s ještě lepším obsahem i okolím! Tenhle barák od Projektilu Dejvicím neskutečně prospívá, esteticky i občanskou vybaveností. Kavárna Café Traverza je prima hlavně teď v létě, kdy si pod slunečníky na betonu můžete dopřát některé z čepovaných piv, v galerii se pořádají výstavy a přilehlý parčík s ondulovaným trávníkem je dokonalou oázou klidu s výhledem na další architektonické radosti, ať už je to oceněný studentský projekt pasivní dřevostavby Air House, Šrámkové nová budova Fakulty architektury ČVUT nebo Engelův majestátní Ústav organické chemie a biochemie (přistavěný květák odtud naštěstí není vidět).

7.

Jídelna Martin & David

Jugoslávských partyzánů 11

Dva bratři a dvacet let tradice! Protože posnídat v půl deváté ráno vinnou klobásu nebo svíčkovou, už připravenou na oběd, prostě chceš. Skvělé pivní rohlíky, točená Ferdináda, konzumace u umakartu na stojáka a cenovky překvapivé níže samozřejmě na svých místech. Bonusem je ultramilý personál v podobě eponymních bratrů. Oáza pro milovníky retra, když už nám zrušili mlíčňák na Kulaťáku.

8.

Galaxy Food

Evropská 24

Nejlepší zdroj arabských potravin všeho druhu, od sýrů a čajů přes koření a cizrnu a čočku až po sladkosti nebo růžovou vodu. Jestli vaříte podle Ottolenghiho, je to dost užitečná adresa. Mají taky české jehněčí, výborné merguezy nebo nepražené pistácie.

9.

Antik Svítidla

N. A. Někrasova 2

Jen pár kroků od předchozího antiku a podobně výživný zdroj campy darů – hrníčky s andulkama apod. Ale taky tu mají, jak název napovídá, fakt pěkná retro svítidla ze všech možných časů. Pozor, otevřeno jen odpoledne, mezi jednou a pátou.

10.

Domácí potřeby a železářství Forejt

Jugoslávských partyzánů 18

Myslím, že v žádném nám známém vesmíru nemůže existovat věc, kterou byste tu nesehnali. Dokonalé zosobnění principu jin a jang: heavymetalová maskulinní nálož šroubků, vrtaček a dalších kutilských potěšení (s konceptuální instalací štaflí před prodejnou) ovládanou fousatými (lumberjack before it was cool) preláty církve Přemka Podlahy v montérkách, co rozhodně vědí lépe než vy, jakou sprchovou hlavici potřebujete, kosmicky vyvažuje vedlejší království nepostradatelných domácích bibelotů všech dostupných tvarů a barev, puntíkovaných sad hrnců, šunkovarů, špunkvaňů, sběraček a stěraček.

Obydleno asi tak jednou prodavačkou na metr čtvereční, což vás nejdřív překvapí jako plýtvaní lidskými zdroji, abyste je o tři minuty později docilně vzývali s prosbou o radu, jelikož jako jediné vás dokážou v téhle ankh-morporské knihovně drobného domácího plastu zorientovat.

11.

Nápoje Bubeneč

Národní Obrany 39

Nenechte se odradit vnějším (skoro se chce říct i vnitřním) vzhledem vietnamské večerky v českém stylu; zdejší nabídka piv stojí za to. Desítky piv po lahvích z větších i menších českých pivovarů, k tomu dvě na čepu a majitel, co rád poradí. Milovníci lidských příběhů můžou přisednout na parapet a poslechnout si dejvické/bubenečské historky, které tu štamgasti sdílí už od rána (otevřeno už od 8:30, čemuž odpovídá osazenstvo).

12.

Antik bazar Rooseveltova

Rooseveltova 43

Litinový lívanečník, 60’s příručka rad na nejefektivnější ochranu proti radiaci, skleněné těžítko ve tvaru tučňáka, naběračka důstojnictva Waffen-SS, nenošené tenisky branců armády ČSSR z osmdesátých let (ty mi bohužel unikly)… Seznam objektů touhy je dlouhý, podobně jako vlasy pana majitele, sympatického to bigbíťáka. Skvělý tip při hledání darů pro kamarády se švihlým smyslem pro humor i vkusem, pokud jde o bytové doplňky.

13.

Restaurace Na Urale

Puškinovo náměstí 15

Součást dejvické trojice Slamník, U Pětníka, Ural – imho s nejlepší kuchyní ze všech tří. Rozšířená nabídka řízků, vychlazené únětice a většinou i další střídající se minipivovar na čepu. Asi o tom nebudeš psát domů, ale na pivo s kamarády a slušnou českou kuchyni bezva.

14.

Katsura

Evropská 15

Ty jo, o tomhle vám snad ani nechci říkat… Garáže hotelu Diplomat skrývají perlu – nejvíc autentickou japonskou restauraci, jakou si umíte v Čechách představit. Žádný fancy design, prostě stoly a židle a obývák s telinou a poličkou s mangama a japonský manažeři po směně, kam se podíváš.

Na jídeláku samozřejmě výborný sushi, ale taky okonomiyaki, kari řízek, bůčky a báječná nakládaná zelenina podivných barev. V menu navíc vždycky pár nových míň obvyklých japonských treats typu mušle v saké, salát shinguku apod. Úžasný podnik bez jakékoli propagace (dokonce mají i úplně dementní web a facebook s nižšíma stovkama likes, k zulíbání), much hippoints. PS Ikka natto je past!

15.

Nahoře a Dole

Na Hutích 9

Dolní restaurace je fajn podnik s italskou kuchyní a jednoduchým designem, horní „kavárna“ pak jednou z nejlepších možností, kam zajít v Dejvicích večer. Mají otevřeno až do jedné ráno a velmi příjemnou nabídku nápojů (čímž myslím zábavné whisky, giny a calvados). Přes den ukazuje druhou tvář jako veganská kavárna se snídaněmi a sojovým latté.

16.

Kafemat

Dejvická 3

Výborná káva na bázi espressa i batch brew, k tomu limonády, domácí koláč a fajn obsluha. Prostě všechno, co potřebujete do ruky pro ten správný začátek dne nebo poobědovou pauzu.

17.

Sklizeno

Dejvická 26

Asi netřeba představovat – i dejvická pobočka řetězce s kvalitními potravinami nabízí praktický mix převážně lokálních sýrů, masa, zeleniny, vína atd. Chodím sem hlavně pro sýry z Krasolesí a další mléčné výrobky, dobré uzeniny a občas nějaké to pivo/cidre ze zavedených minipivovarů.

18.

Dejvická nádražka

Václavkova 1

Divné nedotočené pivo, obsluha bez úsměvu, karcinogenně opečené klobásy, záchody vypadající přesně tak, jak čekáte, naprosto nedýchatelný vzduch a malá zelená za sedm korun – zkrátka srdeční záležitost! Pozdně noční posezení na vyhřátém obrubníku na peroně (jako zahrádka taky dobrý, ale ten peron…) s výhledem na světla Hradu, projíždějící vlaky a u tratě močící štamgasty dělá z dejvické nádražky zásadní letní zážitek, demaskující Náplavku a spol. jako nablýskané šidítko pro ty méně šťastné mezi námi. In Frýba we trust.

19.

Kavárna Místo

Bubenečská 12

Až do příchodu Kafematu na tom byla „šestka“ se slušnými kavárnami dost bídně, takže expanze doubleshotu z Karlína byla hodně očekávaná. Dopadlo to dobře – Místo je určitě nejlepší dejvickou adresou, pokud jde o snídaně (když pominu svůj byt, LOL) víkendové i pracovní. Sníst anglickou v jednom člověku je výzva, naštěstí denní jídla jsou dimenzována už normálněji, takže malý večerní hlad se tu zažene s přehledem.

Výběrová káva i vzdušný prostor jsou další záminkou k vysedávání; v létě mají i osvěžující studený filtr s citronem do ruky s sebou. Jeden z hubů pražské gastroscény, kde pravděpodobnost srážky s foodiem je v podstatě absolutní.

 

Práci v Esce jsem našel díky Instagramu

Načíst další článek...