Bylina týdne: Pampeliška

13. května 2016
Foto: Marek Kučera
Vnímáte pampelišku jen jako otravný plevel, dobrý nanejvýš pro králíky? Třeba ve Francii si ji pěstují coby normální salátovou zeleninu – umí toho totiž víc, než byste možná řekli.

Roste všude kolem, už jste si ji ale pustili do kuchyně? Pokud vás baví všechno přírodní, s pampeliškou neboli smetankou lékařskou si užijete spoustu experimentování; zužitkovat můžete listy, kořeny, ale i květy a poupata. Proč – a jak?

Listy čistí

Listy pampelišek obsahují vitaminy A, B, C a D, ale také vápník, draslík, křemík a železo. Jsou nahořklé, chutí připomínají čekanku. Výborně se hodí do jarních salátů, přidat je můžete do polévek, pomazánek a těstovin, skvělé je i pesto z pampeliškových listů.

Listy smetanky působí detoxikačně, povzbuzují metabolismus, ale hlavně pročišťují játra a ledviny. Navíc vás i zkrášlí: údajně totiž regenerují a omlazují pleť.

Na listy se vydejte teď na jaře; to chutnají nejlépe a nejsou tak hořké. Můžete si je i nasušit a skladovat po celý rok v uzavíratelné nádobě.

Síla kořenů

Nejvíc prospěšných látek se koncentruje právě v kořenech. Sbírejte je na jaře či na podzim, konzumovat se dají čerstvé i sušené. Důkladně očištěné kořeny přidejte do zeleninových polévek, skvělé jsou i na obyčejném chlebu s máslem; chutnají trochu jako ředkvičky.

Kromě toho fungují jako startér při kvašení – zkuste fermentovanou limonádu či kvašené pivo z kořenů smetanky. Čaj z čerstvého či sušeného kořene prý pročistí krev. Kořen navíc pomáhá snížit hladinu cholesterolu i tlak, má příznivý vliv na trávení a vyhání z těla toxiny.

Karplata a spol.

Experimentovat ale můžete i s dalšími částmi smetánky. Bylinkářka Maria Treben doporučuje naordinovat si pampeliškovou kúru: znamená to po tři týdny denně schroupat deset stvolů pampelišek. Prospějete tak svým játrům, a navíc snížíte hladinu cukru v krvi (= ideální pro cukrovkáře).

Z květů pampelišek si zase vyrobíte med a sirup; oceníte je jako přírodní léčbu nemocí dýchacích cest. Mladá poupata můžete naložit do soli a jablečného octa a máte kaprlata, která se chutí podobají kaparům. A tady už jsou dva recepty Martina Štangla, šéfkuchaře Esky:

Pampeliškový med

  • 800 g květů pampelišek
  • 3 kg cukru krystal
  • 5 citronů
  1. Květy pampelišek opláchněte v cedníku od nečistot a brouků. V hrnci květy zalijte 2 l vody a šťávou z citronů. Přiveďte k varu a vařte asi 10 minut. Pak odstavte a nechte v hrnci macerovat do druhého dne.
  2. Vyceďte pampelišky a přidejte cukr. Zahřejte, rozmíchejte a svařte na medovou konzistenci.
  3. Za tepla plňte do skleniček, zavíčkujte a obraťte dnem vzhůru.

Pampelišková limonáda

  • 60 g krupicového cukru na litr vody
  • 50 g tibi krystalů na litr vody
  • sušené ovoce (fík či rozinky)
  • 150 g květů pampelišek
  • citronová šťáva (až do vykvašeného nápoje)
  1. Cukr rozpusťte v menším množství vody a pak roztokem zalijte tibi krystaly v uzavíratelné láhvi, nejlépe třílitrové.
  2. Přihoďte 1 fík opláchnutý pod horkou vodou nebo menší hrst rozinek a dolijte vodou tak, aby byla lahev skoro plná. Přidejte neomyté květy pampelišek a uzavřené nechte 24 hodin stát.
  3. Slijte do menších láhví, přilijte citronovou šťávu podle chuti, uzavřete a nechte aspoň týden odpočívat, aby se dál uvolňoval oxid uhličitý a limonáda pěkně perlila.

Tip

Stejným způsobem připravíte výbornou limonádu i z malin, květů ibišku či ibiškového čaje, ale také z kopřivy, bezinky, červené řepy, mrkve anebo nastrouhané a odšťavněné okurky. Na rozdíl od kombuchy roztok nezoctovatí.

O léčivých účincích pampelišky byli přesvědčení již staří Řekové; nálevy z rostliny používali k odstranění pih. I ve spisech arabských a perských lékařů z desátého století se objevuje zmínka o pampelišce – hořkým mlékem tehdy léčili záněty očí a překrvení jater. Využívala se také ve středověku, mniši už tehdy vyráběli víno z pampeliškových květů.

A kde se vzal název pampeliška? Někdo se domnívá, že je odvozen od slova pleška (taky se jí nářečně říká pléška), inspirován holou „hlavou“ pampelišky po odkvětu, jiní odkazují k německému Pappe (kaše) nebo latinskému pappus (chmýří). Podle bílé tekutiny ve stonku se jí říká také smetanka.

Líbil se vám článek?

Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.