Facebook

Nesmrtelný Sandwich

Autor: Lenka Požárová Foto: Honza Zima

Jedna či více náplní vložených mezi dva plátky chleba. Sendvič je v Británii synonymem rychlého pouličního občerstvení. Proč jsou na něm Britové doslova závislí – a kde se vlastně vzal?

Chleba, kterému u nás říkáme toustový, ale tady v Anglii je to chleba sendvičový, už má nakrájený. Jeden plátek za druhým tence potře majonézou. Před chvílí ji připravil s citronovou šťávou a rozmarýnem. Vlastně ani neznám jeho příjmení, protože na vývěsním štítu má napsané Jonny Sandwich a všichni včetně mě mu říkají Jonny Sandwich. Prý dělá nejlepší sendviče široko daleko.

Bůček pečený čtyři hodiny nakrájí natenko a rozloží na plátek chleba. Přidá cibulovou marmeládu a plátky grilované hrušky. Zasype to trochou salátového listí a je hotovo. Vše připlácne druhým plátkem chleba, zabalí a balíček mi předává s úsměvem, ve kterém září mezírka mezi předními zuby.

Hladový karbaník

Africké i asijské kultury balily do chlebových placek jídlo už před našim letopočtem. I v jiných částech Evropy se kusy masa jedly mezi plátky chleba dříve než v Británii. Byl to však John Montagu, čtvrtý hrabě ze Sandwiche (jihozápadní část Anglie), který se v roce 1762 postaral o pojmenování i proslulost tohoto lehkého jídla.

Traduje se, že hrabě Sandwich měl vášeň pro karban. Jelikož vydržel hrát dlouhé hodiny, bylo mezitím třeba zahnat hlad. A to bez přerušení hry, bez nutnosti jíst příborem a bez umaštění karet. A tak si prý poručil maso mezi dvěma plátky chleba. Toto jídlo mohl držet jen jednou rukou a průběžně přikusovat, zatímco v té druhé stále třímal karty.

Zda je historka pravdivá, nebo ji vymysleli aristokratovi rivalové, se bohužel už nedozvíme. Podstatné však je, že ostatní hráči si po vzoru hraběte začali objednávat „totéž co Sandwich“, a jídlo rázem získalo pojmenování.

Dostupný oběd

Obliba sendvičů v Anglii výrazně vzrostla během 19. století, kdy se pracovníci průmyslové výroby začali shánět po rychlém, přenositelném a levném jídle. I dnes jsou sendviče nejoblíbenějším obědem Angličanů mimo domov.

Asi jsem mimoň, protože mně sendvič k polednímu nasycení nestačí, a hlavně jsem ještě nenarazila na takový, který by mi opravdu chutnal. Sáhnu po něm, jen když není jiná možnost, tedy v záchraně před hladem. Ani variace od Jonnyho Sandwiche mě, přiznávám, neoslnila. Nudný chléb molitanové konzistence, studené maso a nevýraznou nasládlou cibulovou marmeládu nemůžu zařadit k tomu nejlepšímu, co jsem tu poobědvala.

V Anglii najdete spoustu bister specializovaných na sendviče, velký sendvičový sortiment nabízí i každý supermarket. Místní mají k chladným plátkům chleba s náplní viditelně vřelejší vztah než já. V typickém trojhranném balení jsou již diagonálně překrojené půlky, takže se můžete nechat vizuálně zlákat náplní. K nejoblíbenějším kombinacím patří podle Britské sendvičové asociace (The British Sandwich Association) kuře se slaninou, krevety s majonézou, trojboj slanina, rajče, salát nebo vejce s řeřichou.

„Britové zvládnou sežvýkat přes 11,5 miliardy sendvičů ročně. Kdybyste je vyskládali do řady, obtočily by svět asi čtyřiačtyřicetkrát. Více než polovinu z nich si lidé připraví a snědí doma. V teplých dnech je poptávka po sendvičích vyšší než v chladných,“ trumfuje s fakty Britská sendvičová asociace.

Jsem sendvič. Ne burger.

Sendvičová asociace definuje předmět svého zájmu jako „jakoukoli formu chleba s náplní přichystanou zastudena. Rozumí se tím tedy i plněné rolky, bagety, pita chleba, wrapy, bagely, nikoli však burgery a ostatní produkty připravované a konzumované zatepla.“ Tiskový mluvčí asociace, pan Evans, doplňuje, že „trh mimo Anglii je velmi odlišný, například Američané zahrnují do definice sendviče i burgery“.

Chléb na sendviče může mít různé tvary, barvy i složení. Z drtivé většiny se však používá tzv. sendvičový chleba, který má tvar kvádru a lze ho nakrájet na stejně velké krajíce. Kůrka není silná a střídka je měkká, takže vsákne náplň a ta pak při jezení nekape.

Aha, takže chleba plněný silnou vrstvou másla s plátky sýru, co mi mamka pravidelně dávala k svačině do školy a já ho se stejnou pravidelností cestou domů vyhazovala do sklepního okénka cizího domu, byl sendvič? Ano, byl. I kdybyste spojili máslem dva krajíce českého chleba, bude to podle Evanse technicky vzato stále sendvič; pravda, pro Angličana značně chudý.

www.zapalena-kucharka.cz

Jíst znamená sdílet

Načíst další článek...