Facebook

Rugen: FeinKostKultur DO’s and DON’Ts

77
25. září 2015 Autor: Lucie Kohoutová Foto: Lucie Kohoutová a André Mihardja

„Helmut říká že východní Německo je skrz ty smradlavý auta dvoutaktová země a západní Německo čtyřtaktová a tím pádem lepší což je jasná matematika. A Helmut ještě říká že ČSSR je jednotaktová země protože je prostě no future a kdyby ji zrušili tak nikomu na světě chybět nebude." (Jaroslav Rudiš: Pankáči na Baltu)

A teď je rok 2015 a oproti Rudišově ’87 to s budoucností ČSSR (i NDR) vypadá přece jen o něco líp. Místo wartburgu s prasečí krví jedeme spořádaně středotřídním volvem (které se neustále plní dalšími a dalšími zálohovanými lahvemi, takže výraz Pfand u majitele vozu okamžitě spouští alergickou reakci; vratnost nápojových obalů představuje v Německu mnohem komplexnější fenomén, než si možná myslíte). Narozdíl od echt pankáčů taky dorazíme opravdu až na Rujánu (i když Usedom s expozicí historie raket a výrobny V2 v Peenemünde rozhodně nelze vynechat). A hlavně – gastronomicky se baltská riviéra značně posunula… minimálně k trojtaktu.

DO’s

Navšvit Insel Brauerei

Působivý interiér ze světlého plaveného dřeva, vtipné a pivně tematické dekorační nápady (vystavené slady, sudy i kolekce vlastních lahvových piv a bedniček na ně), úchvatná přehlídka mědi… hashtagy #craft, #hipsta a #patina se tu stahují samy i bez datového roamingu. Insel Brauerei zkrátka stojí za návštěvu už kvůli estetickému zážitku z prostředí i designu lahví, který důsledně využívá nejrůznější ostrovní a mořské motivy od ptáků přes mořské panny až po slavné, až absurdně bělostné křídové útesy ve zdejším národním parku Jasmund (eat your heart out, Dover). Vaří tu všechny možné styly – nejrůznější svrchně kvašená #ale, tmavé, pšenici i trendový #saison. Ochutnat je můžete přímo na místě (v době naší návštěvy čepovali čtyři druhy včetně osvěžujícího lehce letního herb ležáku). Nejlepší je posadit se u jezírka s lekníny i s potravním doprovodem ze sousedního stánku s uzenými rybami. Bonus: jednak praktická poloha při hlavním tahu z ostrova, jednak přilehlý obchod Alte Pommernkate, ve kterém se lze zásobit upomínkovými předměty nejrozličnější míry vkusu i užitečnosti. Od hořčic a alkoholu přes kosmetiku po keramické muchomůrčičky. www.insel-brauerei.de

Pivo maj dvoutakti zakalený a vodový.

Co jíme:

bratwurst

bockwurst

currywurst

broiler 

To první jsou různý buřty a to poslední obří kuře co chutná fakt světově a co bych teda jenom nechtěla potkat samotná v lese živý protože to bude nějaký východoněmecký monstrum protože nohu má jak odprasete.”

Jaroslav Rudiš

Zničit se whisky

Stralsund je vyhlášený oceanáriem, nádhernou tzv. Backstein gotikou a hanzovní architekturou, což je všechno moc krásné, ale co je to proti domku nedaleko přístavu, skrývajícího prodejnu, a hlavně sbírku jednoho velkého nadšence. Majitel vede už sedmnáct let whisky klub (a čtyři roky rum klub) a na výběru je to znát – polička nezávislých plnění je úplný hračkářství. Independent bottlings však nejen vyhledává, ale i sám vytváří – pod značkou Faszination Stralsund si můžete nechat stočit jím vybraný a stařený destilát, například z palírny Glenfarclas či Bowmore. Podobným způsobem shání a nabízí i rumy, třeba z Guatemaly nebo Belize. Když pozná spolufanouška kvalitních voltů, neskutečně rozváže. Pobíhá po obchodě, dává ochutnat jednu perlu za druhou, rozpráví o Merkelové i návštěvách Skotska a nákupech na Gibraltaru, podstrkuje vodu i máslové sušenky a vůbec je z toho naměkko. Nečekané, intenzivní a dojemné, must-go pro všechny whisky a rumu propadlé.

http://www.faszination-stralsund.de

Zničit se rakytníkem

Limonáda, sorbet, hořčice, víno, pálenka, přísada v koření, bonbony lipo i mazání na klouby: Sanddorn je na Rujáně i sousedícím ostrově Hiddensee všudypřítomný (i jako keř, utrhněte si pár bobulí!). Za chvilku se vám z oranžové žluti všude kolem dělají mžitky před očima, ale pořád je to fajn zdravá věc i rozumný suvenýr.

Zničit se rybami

Kde nedopatřením zrovna nečouhá rakytník, tam jsou ryby! Treska (Dorsch), slanečky (Hering), štika (Hecht), Platýs (Scholle / Flunder), úhoř… nejčastěji uzené, filet v jednoduché úpravě, nebo v případě úhoře v želé (Aal im Aspik – kupte si sklenici s sebou). Typickou svačinkou jsou Fischbrötchen, obložené housky nejrůznějšího obsahu – například s marinovaným herinkem, podobně jako v Nizozemí (které to tu vůbec chvílemi dost připomíná, jen větrníky elektráren rozeseté po krajině jsou o poznání míň pitoreskní než holandské mlýny), nebo právě nejrůznějšími uzenými rybami. Dobrý podnik si je udí sám a vyváženě je ochutí. Bohužel vysněný kiosek, kde se výběru pečiva a dochucení dostane stejné péče jako rybě, což by rybí housku povýšilo na fine #streetfood, pro mě zůstává ještě k objevení; očekávejte spíš jednoduchou, řácky mastnou rybu s cibulí a žádný kecy okolo. Podstatně komplexnější chuťový zážitek poskytuje zdejší rybí polévka. Mají ji na jídelních lístcích snad všude, zpravidla hrdě doprovázenou jménem města, ve kterém se zrovna nacházíte, případně smířlivě obecným Rugener, a je vydatná a skvělá. Taková #kulajda minus houby plus ryby. Dokonce se tu začátkem května pořádá rybí festival, kde se soutěží o tu nejlepší. http://bit.ly/znicit_se_rybami

Jo, dárek: Ve Varnsdorfu nám dvoutaktoví celníci probrali kufr a vytáhli dvě flašky jejich hrubý žitný a dvě šky salámu v igelitu a zeptali se čí to je. Helmut řek že to je dárek pro jeho fotra za to že nám půil smradlavýho řeznickýho wartburga ale celníci hned že může vyvízt jenom jednu flašku a jednu šku salámu že jinak poškozuje národní hospodářství NDR a je to trestnej čin.”

Jaroslav Rudiš

DON’Ts

Zničit se přílohou

Lehkost bohužel není druhým jménem DDR gastronomie a zdejší skvělé, čerstvé ryby obvykle doprovází značně neoriginální, a hlavně těžká příloha. Smažené brambory jsou všudypřítomné skoro jako rakytník, při přípravě omáček tekla majonéza a smetana proudem a ke smaženému platýsovi vám bez okolků naservírují extrémně hutné risotto (a často ještě opečenou slaninu navrch). Čtěte tedy popisy jídel až do konce, kryjte se při spatření klíčového slova Rahm (smetana) a smlouvejte s obsluhou o alternativách, nechcete-li po každém jídle klesat za svým žaludkem ke dnu (naštěstí velmi mělkého) Baltu.

Navšvit Karls Erlebnis Dorf víc než jednou

Nepřehlédnutelný jahodový svět uprostřed ostrova, který těžko minout. Obří hala plná lidí, dětí, a především all things kitsch & strawberry. Vypadá to roztomile, najde se tu pár fajn věcí (nutno uznat, že Karlovu škrabku na zeleninu z červeného plastu používám dodnes, i když už završíme první pětiletku intenzivní spolupráce), ale vaše mravní integrita i estetické cítění dostanou zabrat.

Vzdát koupá

Sestimsmiř: Brno není New York, Balt není Karibik. Na některých místech je výzva udržet ve vodě aspoň kotník víc než minutu, případně přesvědčit sám sebe, že ty medúzy jsou určitě moc přátelské. Ale! Pak dorazíte na úchvatnou pláž v Prora, kde dlouhý pás jemného bílého písku z jedné strany omývá teplý (no dobře, skoro) a čistý mořský záliv s vlnami tak akorát a z druhé pláž lemují duny s vonícími borovicemi (a unikátní architektonická památka z období třetí říše, víc než čtyři kilometry dlouhá stavba ze 30. let se skromným pracovním názvem Lázně pro 20 000, určená původně pro rekreaci spolku Kraft durch Freude). Vlny se tříští a šumí, racci řvou, bělostné plážové koše stojí ve vyrovnaných řadách, psí pláž nalevo, FKK napravo, v neskutečně retro restauračním zařízení v jednom z KdF pavilonů mají panáka režné za euro padesát… a vy jste v tu chvíli nejšťastnější pankáči na Baltu.

„…a tak jsme šli k Ostsee kde je taky kosa i když slunce trochu svítí ale enderáci jsou otužilí jako Eskymáci protože běhaj po pláži úplně nahatý. Tyfus řek že je divný že když jsou tak otužilí že je v Rusku za války zastavila ta ruská zima ale Helmut řekne že je možný že se otužovat začali až potom a že v příští válce už východní Němce nic nezastaví.

#cestopis

Pasta Fresca: líheň talentů

Načíst další článek...