Svatomartinské je tady!

11. listopadu 2015
Foto: Honza Zima
Kdysi zdaleka nebylo obvyklé, že každý ročník nabídl hrozny použitelné na kvalitní vína, a opravdu dobrých ročníků bylo pomálu. Navíc nebyly k dispozici dnešní technologie, takže předchozí ročník nebyl často v příliš chutném stavu, nebo byl dávno vypitý. Ale lidé už byli netrpěliví na nová vína. Zamýšlí se nad nimi Honza Čeřovský z blogu Jižní svah.

Dnes jsou důvody obliby jiné: „tradiční“ svátek, podpořený marketingem – a jistě též romantická představa oslavy nové sklizně. Jde přece o první ukázku kvalit ročníku. Mladá vína by měla být velmi svěží, živá a plná mladistvé energie, v zasmušilém podzimu tolik potřebné. Navíc úplně suchá, s výraznější kyselinou, šťavnatá. Je zvláštní, že tento projev však jindy zákazník zdaleka tolik nevyhledává, jak lze soudit ze záplavy polosladkých a polosuchých vín v nabídce našich vinařů. Obvykle mají mladá vína i méně alkoholu a díky dobré pitelnosti svádějí k více sklenkám. U vinařů jsou oblíbená i proto, že se rychle prodají, což znamenají výrazné vylepšení cashflow záhy po sklizni.

Nejslavnějším mladým vínem je Beaujolais nouveau. Vždy třetí čtvrtek v listopadu se objeví nápisy „Le Beaujolais nouveau est arrivé!“. Tato oblast tradičně slavila nový ročník velmi bujaře, ale teprve v 70. letech se to stalo celofrancouzským a v letech 80. celosvětovým fenoménem, díky aktivitám vinařů jako Georges Duboeuf a chytrému marketingu.

Mladá Beaujolais jsou vždy červená vína z odrůdy Gamay, připravená technikou zvanou karbonická macerace. Při ní jdou do uzavřené fermentační nádoby celé, neporušené či jen částečně pomačkané hrozny (oproti běžnému pomletí), které jsou zpracovány pod tlakem oxidu uhličitého. Ke kvašení tak dochází uvnitř bobulí. Výsledkem jsou aromatická, lehká, skvěle pitelná vína s nižším obsahem tříslovin.

Mladé víno přineslo Beaujolais na mnoho let slávu a snadný odbyt, za což ale dnes tvrdě platí. Zájem o tato vína, snad s výjimkou Asie, drasticky opadl, protože trh je přesycen širokou nabídkou vín z celé planety. A málokdo si Beaujolais spojí i s něčím jiným než právě těmito spíše jednoduchými a levnými víny, byť tvoří méně než polovinu celkové produkce.

„Vzkřísit svatomartinskou tradici“

I přes smutný příběh Beaujolais zahájil v roce 2005 náš Vinařský fond kampaň na podporu vín v podobném duchu a „vzkřísil svatomartinskou tradici“. Značku Svatomartinské do té doby vlastnil a za poplatek nabízel Jiří Kopeček z Valtic. Fond ji odkoupil a zdarma ji propůjčuje všem vinařům, kteří splní jasně stanovené podmínky.

A kde se vzala tradice jedenáctého listopadu? Vychází z doby vlády Josefa II. a jeho reforem. Právě v tento den bylo totiž možno začít volně prodávat nové víno, ale i další zemědělské produkty. Svatomartinské víno navíc dobře doplňuje oblíbenou pečenou husu, která bývala už počátkem středověku součástí hodokvasu před čtyřicetidenním půstem.

Svatomartinská vína se na trhu rychle zabydlela. Startu značky v roce 2005 se zúčastnilo 36 vinařství a na trh bylo uvedeno 125 tisíc lahví. O dva roky později už to bylo 73 vinařů a 620 tisíc lahví. V rekordním ročníku 2012 o značku stálo 150 vinařů; uspělo jich 122. Odborná komise označení Svatomartinské schválila pro 380 vín z přihlášených 500, rekord padl i v počtu lahví: bylo jich téměř 2,2 milionu.

Dobrý ročník 2015 nejspíš trhne rekord, na trhu se objeví až 2,3 milionů lahví. Vína prý budou „bílá plná, harmonická, příjemně pitelná, s decentní kyselinkou a s jemným aromatickým profilem, a červená zase hebká, sametová, s ovocným koncem“. Popis odpovídá spíš dobrým hotovým vínům než těm mladým, ale faktem je, že letošní ročník kvalitě nahrál.

Uspěchaná výroba

Svatomartinská a další mladá vína se musí z podoby hroznů na vinici dostat do lahve za pár týdnů, což je v našich zeměpisných šířkách šibeniční termín. Zejména pro červená vína, zvlášť v slabším ročníku. Kritický byl rok 2010, ale i v roce 2013 začínala sklizeň o dva až tři týdny později, než bývá běžné, tedy ke konci září. Vína byla spíše lehčího střihu a kyselejší, po uhlazenějším, zralejším projevu ročníků 2011 a 2012. A vlastně i ročník 2014 byl komplikovaný a mnohé hrozno bylo podtrženo, aby se víno vůbec stihlo vyrobit.

Juvenilní vína jdou na hodnocení už koncem října a obratem jsou lahvována. Všechny kroky je třeba popohnat, kyseliny urychleně odbourat a pro zajištění stability sotva dokvašená vína sterilně vyfiltrovat, aby přežila týdny i měsíce v teplých regálech obchodů. Když si vedle sebe 11. listopadu postavíte čerstvé víno ze sudu či tanku a vedle něj lahvovaného bratříčka, najednou zjistíte, kolik živosti a energie bylo obětováno snadné dostupnosti.

Stejně tak pokud znáte poctivá, přirozená Beaujolais, nejspíš vás nebude bavit typický aromatický projev většiny Beaujolais nouveau: až bonbonová ovocnost a výrazná vůně banánů. Tuto zvláštně falešnou a pro odrůdu Gamay netypickou vůni způsobují kvasinky 71B coby jeden z „popoháněcích“ prvků. Bohužel se tím překryjí jemnější projevy hroznů a místa původu, které pomalejší postupy zachovají, a výsledná vína jsou si zoufale podobná. A tak to je i s mnohými Svatomartinskými.

Ke zdroji!

Kde tedy ochutnat dobrá mladá vína? Ideálně ve vinařství přímo ze sudu či tanku, v průběhu několika měsíců od listopadu, v různých fázích přirozeného vývoje. I na běžném trhu se však objeví pár takových, která potěší i náročnějšího konzumenta. Z Beaujolais je to třeba Domaine du Vissoux a jejich Beaujolais Primeur „Les Griottes“ či Vieilles Vignes. Vinař v obou případech prostě zvolí sudy, jejichž obsah se vyvíjí nejrychleji, a ten nalahvuje jako mladé víno. Nejde o vína urychlená jen pro tento svátek.

Tradičně výtečná energická mladá vína, často ještě se zbytkem perlení, bez filtrace, živá a nejblíže tomu, co najdete v sudech, lahvují někteří „přírodní“ vinaři například z řad Autentistů. Tato vína musí být v chladu a jsou určena k vypití do pár dní. Pokud jste zvyklí na klasická Svatomartinská, možná vás neosloví, ale mnohem více odrážejí to, jak má poctivé mladé víno 11. listopadu vypadat. A upřímně… mně se to takhle líbí o dost víc.

Na druhé straně lze ve svatomartinském šílení vidět jedno podstatné pozitivum. Aspoň několik dní hraje víno zásadní roli i v restauracích, které mu jindy nevěnují zvláštní pozornost. Víno je všude, doporučováno k jídlu, párováno k huse, paštikám a dalším pochoutkám, navíc obvykle povzbudivě naceněno, nepředražené. Prostě to vypadá tak, jak by ideálně vypadalo po celý rok s víny opravdu kvalitními.

Jak se jim říká?

  • Česko – Svatomartinské
  • Slovensko – Svätokatarínske
  • Francie – Beaujolais nouveau
  • Itálie – Vino novello
  • Španělsko – Vino nuevo

Svatomartinské

  • Na trh přichází 11. listopadu.
  • Vína jsou vždy suchá.
  • Povoleny jsou odrůdy (a jejich směsi) Müller-Thurgau, Veltlínské červené rané a Muškát moravský pro bílá vína; Modrý Portugal a Svatovavřinecké pro červená, růžová a klarety; růžové a klaret jsou ještě možné z odrůdy Zweigeltrebe.
  • Značku Svatomartinské uděluje vínům odborná komise, pokud je sezná dostatečně typickými a kvalitními.

Líbil se vám článek?

Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.