Facebook

Vídeň podporuje odpovědný přístup ke spotřebě masa

462
3. března 2019 Autor: Klára Kvitová Foto: Jakub Dohnálek

Dobré životní podmínky zvířat se odrazí v lepší chuti masa. To je pravda, mnozí spotřebitelé ji však neberou na vědomí. Zaslepovat je může i vyšší cena, která se za kvalitní maso z dobrých chovů platí. Jeden ze způsobů, jak do českých podniků dostat víc špičkového tuzemského masa, je pomoc státu. Jak to může fungovat? Odpověď najdeme u našich sousedů ve Vídni.

Magistrát města Vídeň se nedávno stal ukázkovým příkladem toho, jak může státní správa pomoci snížit spotřebu levného masa a tím zabránit týrání zvířat, a ještě ulevit životnímu prostředí. Vznikla iniciativa Jíst přirozeně dobře, která sdružuje podniky nabízející regionální a ekologicky pěstované potraviny a maso eticky chovaných zvířat. Tyto restaurace mohou využít finanční podpory i poradenství, jak hledat alternativy a nakupovat maso uvědoměleji.

Vše dala do pohybu nová analýza WWF (Světový fond na ochranu přírody). Ve zprávě se uvádí, že výrobci často prodávají maso pod reálnou cenou, což má negativní dopad nejen na životní prostředí a zdraví, ale i na místní zemědělství.

Podobně to vidí i Vlasta Lacina, zakladatel Amasa. V rozhovoru pro DVTV řekl: „Maso se zahraničí se u nás kupuje za nižší cenu, než ho u nás vyrábíme. Na tom je logicky něco špatně. V Česku prostě vyrábíme dráž a vliv na to má pravděpodobně i zemědělská dotační politika, která je v jiných státech výraznější.“

Co je doma, to si snáze ohlídáte
U zvířat z českých chovů máme větší jistotu kvality. „U místního masa je snazší vypátrat jeho přesný původ než u masa, které je dovezené ze zahraničí,“ připomíná Vlasta Lacina a dodává, že pokud jde o kvalitu, plně důvěřuje České veterinární komoře.

U menších tuzemských chovatelů je také větší šance ohlídat životní podmínky zvířat. Prostředí, ve kterém zvíře žije, je totiž pro chuť masa klíčové. „Pokud chcete ze zvířete dostat dobré maso, musí i dobře žít. Na druhé straně převládá názor, že jedině zvíře, které běhá celý život na pastvě, je zdravé. To není tak úplně pravda. Není podmínkou, že musí strávit celý život venku, ale musíme mu v uzavřených prostorách, ve kterých část roku žije, zajistit dostatek prostoru a dobrou stravu,“ vysvětluje Vlasta Lacina.

Když se mají dobře zvířata, prospívá to životnímu prostředí
Vídeňské podniky se při nákupu surovin řídí zvláštními pravidly program Ekologický nákup pevně stanovuje priority, zejména etické zacházení se zvířaty a snižování výroby živočišných produktů. „V současné době se upravují podmínky pro nákup hovězího, vepřového a telecího masa. Chceme nejvíc zohlednit životní podmínky zvířat,“ prohlásila Karin Büchl-Krammerstätter z oddělení pro ochranu životního prostředí na vídeňském magistrátu.

Kromě restaurací se projekt Jíst přirozeně dobře zaměřuje i na školy. Vydali také soubor doporučení Mějte otevřené oči při nákupu vepřového masa, který poskytuje přehled o tom, jak jednotlivé značky přistupují k životním podmínkám zvířat. „Když se mají dobře zvířata, prospívá to životnímu prostředí,“ zdůrazňuje Karin Büchl-Krammerstätter.

Nulová podpora státu
V Česku funguje projekt Skutečně zdravá škola. Pomáhá školním jídelnám navázat kontakty s místními farmáři a dodavateli masa a zařadit do jídelníčku sezonní a udržitelné suroviny. Kromě toho organizují například výlety na farmy a snaží se začlenit do osnov téma stravování, jídla a udržitelnosti v zemědělství.

Inciativa má bohužel značně ztížené podmínky. Problémem je nedostatečná podpora zastoupení bioproduktů a produktů z udržitelného zemědělství v nabídce zařízení veřejného stravování. Ta mají v Rakousku povinnost vařit jídlo, které je alespoň z 50 % z biosurovin, v Dánsku je to dokonce 60 %. V České republice žádné takové nařízení neexistuje a farmy ani nejsou schopny dodávat biopotraviny v dostatečném množství.

„Ministerstvo školství nařizuje školním jídelnám používat v rámci tzv. spotřebního koše konkrétní surovinové kategorie. Nikoho však už nezajímá, jakou kvalitu ingredience mají. Nařízená cenová hladina je tak nízká, že je pravidelný nákup kvalitních surovin a masa pro školní jídelny velmi obtížný,“ konstatuje ředitel programu Tomáš Václavík.

Podpora odpovědného přístupu ke spotřebě masa v Česku zkrátka chybí. „Podobnou iniciativu podpořenou státním sektorem jsem v ČR bohužel doposud nezaznamenal,“ dokládá výkonný ředitel Českého svazu zpracovatelů masa Jan Katina. Zatím tedy záleží čistě na jednotlivých spotřebitelích, jestli se tímto směrem vydají, anebo ne. 

Neverbální komunikace, mimika, empatie

Načíst další článek...