Facebook

10 překvapivých faktů o rybách

26. května 2016 Autor: Jaroslav Martínek Foto: Marek Kučera

Proč je rybí maso většinou bílé, proč se musí uchovávat na ledu a proč nejsou mořské ryby slané? Vše o rybách od ulovení až po zpracování.

Rostoucí spotřeba ryb přináší také rizika v čele s nešetrným lovem, který ohrožuje v podstatě celý život v moři. Proč – a co dalšího byste měli vědět, než si příště dáte rybu?

1. Průmyslový rybolov škodí

Masový rybolov doslova likviduje populace ryb i mořský ekosystém. Nejhorší jsou vlečné sítě, protože se do nich chytí doslova všechno. Rybáře ale zajímají jen komerčně využitelné druhy a ostatní bez milosti vyhazují.

„Proto také Oceana, největší organizace zaměřená na záchranu oceánů, loni spustila projekt Zachraňme oceány a nakrmme svět ,“ říká kreativní šéfkuchařka Jana Bilíková, která věnovala květnový meeting  šéfkuchařů z Ambiente právě rybám. „Ve světě se ti nejlepší kuchaři zavázali, že se budou řídit zásadami Oceany. Podpoří například konzumaci ančoviček, sardinek nebo makrel a zároveň tím poukážou na to, že v mořích nežijí jenom dosud nejžádanější tresky, lososi a tuňáci.“

2. Rybí farmy: pro a proti

Jistou alternativou k průmyslovému rybolovu jsou rybí farmy s (relativně) ekologicky udržitelným chovem. Dnes z nich pochází celá třetina lososů a krevet na trhu a podobně se už chovají i sladkovodní ryby. Výhody? Ryby z farem rychleji rostou a na menším prostoru jich lze „vyprodukovat“ víc.

Na druhé straně je poznat – zvlášť u ryb z tzv. recirkulačních sádek –, že nežily ve volné přírodě: bývají tučnější, chuťově méně výrazné, a protože měly méně pohybu, jejich maso bývá měkčí. Ryby jsou v sádkách namačkané, téměř se nepohybují a jen se krmí. Proto mají nedovyvinuté ploutve, velká těla a malé hlavy. Aby ještě víc žraly a přibíraly, jsou chovány ve velmi teplé vodě; mívá až kolem dvaceti stupňů. Kromě toho je v sádkách běžná léčba antibiotiky. Skoro by se to dalo přirovnat ke klecovému chovu kuřat…

3. Ideál? Tradiční rybolov

Nejšetrnější je samozřejmě lov ryb „postaru“, tedy rybářem, který vyjel na moře ve své loďce. Takto ulovených ryb je logicky méně, navíc tu hraje výrazně větší roli sezonnost. Díky ní ale zase máte příležitost ochutnat i méně známé druhy.

4. Proč je rybí maso (většinou) bílé?

Ryby mají velice jemné kosti a tenčí svalová vlákna s minimem pojivových. Voda nadnáší, takže nemusejí čelit gravitaci. I maso je křehčí – a bílé. Proč? Aby ryby překonaly odpor vody, musí zvládnout velké zrychlení, a právě proto mají převážně bílá („rychlá“) svalová vlákna. Výjimkou je třeba tuňák: protože plave častěji, a tedy pomaleji (je to takový maratonec mezi rybami), obsahuje jeho maso větší množství „pomalých“ červených vláken.

5. Kde se bere slaná chuť…

Ryby v oceánu se musejí vypořádat s tím, že voda, ve které žijí, má kolem 3 % soli, zatímco v jejich těle jí je jen okolo 1 %. Proto jejich buňky obsahují aminokyseliny, velmi často ve formě glutamátu sodného – tedy původce umami a slané chuti ryb. Není to tedy tak, že se mořské ryby „osolí“ z vody, ve které plavou.

6. …a kde omega-3 mastné kyseliny?                                          

Mořské ryby se živí fytoplanktonem (případně požírají menší rybky, které ho konzumují), a právě z něj získávají omega-3 mastné kyseliny. Oproti tomu maso sladkovodních ryb jich obsahuje jen zanedbatelné množství.

7. Jak bezpečně poznat čerstvost

Podle lesklé a napnuté kůže. Pokud je na ní sliz, měl by být průhledný (později bělá, žloutne a hnědne). Čerstvá ryba má zářivé a černé oči, břicho není vyvalené ani měkké. Vždycky je samozřejmě lepší kupovat rybu vcelku; maso přišlo do kontaktu s méně předměty (tudíž i méně bakteriemi) a nedostal se k němu vzduch, takže tak rychle neoxiduje.

8. Proč se ryby rychle kazí

Teplota živých ryb se pohybuje okolo nuly. Když dáte do lednice hovězí, činnost většiny enzymů se zastaví, zatímco ty v rybím mase jsou zvyklé pracovat i při teplotě kolem bodu mrazu. Aby ryba vydržela co nejdéle čerstvá, měla by stále ležet na ledu – při převozu, zpracování i uchovávání.

9. Vývar z ryb vařte maximálně hodinu

Rybí kosti obsahují minimum kolagenu, proto by se vývar z nich měl vařit ideálně jen půl hodiny, rozhodně však ne déle než hodinu. Kosti se pak začnou rozpouštět, takže je tekutina kalná a chutná nahořkle nebo „křídově“. Pokud chcete tuhý vývar, přidejte do něj kůže, ty v sobě mají nejvíc kolagenu. Pozor: Do vývarů nikdy nedávejte vnitřnosti ryb, oči, a hlavně ne žábry (jsou nahořklé).

10. Co rozhoduje o kvalitě masa?

Nepříjemnou měkkost až kašovitost masa může – kromě druhu ryby – způsobit i příliš dlouhá úprava při nízké teplotě nebo mražení. Při rozmrazení totiž popraskají buňky v mase a uvolní se z nich enzymy, které narušují svalová vlákna. Na druhé straně je fakt, že když se ryba uloví šetrně a správně se zpracuje a zamrazí hned po ulovení, může být daleko kvalitnější než sice čerstvá, ale špatně uchovaná a připravená ryba.

Ryby se dostávají na naše talíře stále častěji. Ale pořád jsme daleko za středověkem, kdy je hodně prosazoval Karel IV. „Nařídil, aby se stavělo co nejvíc rybníků. V 16. století domácí sladkovodní ryby vytlačily dovoz slanečků a tresek, které se pravidelně dovážely už od 11. století,“ připomíná kreativní šéfkuchařka Jana Bilíková. „Ryby jedli všichni, bohatí i chudí, a to v takové míře, že čeledíni a služky si museli vynutit, aby je od hospodářů nedostávali víckrát než třikrát týdně.“

Situace se obrátila v 17. století, kdy vrchnost převedla všechno právo rybolovu na sebe, čímž vytvořila jakýsi monopol. Navíc se stále rozšiřovala plocha orné půdy, takže ubývalo rybníků.

 

Nejvěrnější štamgast

Načíst další článek...