Oheň jako vášeň a obživa

Díky mistrovské práci s ohněm a všestrannému litinovému nádobí se Francis hravě obejde bez elektřiny a zvládne tak uvařit naprosto skvělá jídla. Zkušenosti začal sbírat ve dvaceti letech, kdy se z rodné Argentiny přesunul do Evropy. Tam se pak učil od těch nejlepších.

Po návratu nejdřív vsadil na francouzskou kuchyni, ovšem nejvíc jistý si byl při využívání základních technik ve spojení s argentinskou gastronomií. Brzy pochopil, že právě tohle je jeho styl, a jeho prosazování začal brát jako své životní poslání. Neusiluje přitom o složitá a kdovíjak rafinovaná jídla, právě naopak. Vystačí si jen s několika surovinami a z těch vytáhne maximum chuti. Podle něj se totiž úspěch skrývá v jednoduchosti – a v síle plamenů.

Nadšení pro práci s ohněm sálá i z Francisovy knihy Seven Fires. V předmluvě svůj milovaný živel popisuje takto: „Oheň má svůj vlastní jazyk, kterým se mluví v říši žáru, hladu a touhy. Je to alchymie, záhada, a především možnosti. Je to hlas dřímající uvnitř mě, stále přítomné zvíře v mojí duši, mnohem hlubší než slova nebo jakákoliv vzpomínka.“ Stejné zapálení vyzařuje i z jeho poslední kuchařky Mallmann on Fire, která zahrnuje 100 receptů na pokrmy připravené v nejrůznějších místech světa.

Vaření v přírodě na ohni v sobě máme zakódované jako základ všech základů, takže žádný strach – opravdu je to naprosto přirozené. Jen je třeba vypilovat techniku a vypěstovat si tu správnou kuchařskou intuici. Než rozděláte oheň, čtěte Mallmanovy rady: