Kdy jste se poprvé setkal s Tomášem Karpíškem?
Seznámil nás můj kamarád Vašek Červenka. Je to architekt, se kterým jsme spolupracovali na několika projektech, mimo jiné na restauraci Potrefená husa. Vašek navrhoval interiér, Studio Najbrt logo. Tam jsem slyšel poprvé jméno Karpíšek. Představil jsem si nějakého nepřístupného byznysmena, ale nikdy jsem ho neviděl. Vašek pořád říkal: ,Vy dva se musíte seznámit!´, a tak zorganizoval setkání u vína v Bokovce. Tomáš mi hned padl do oka, později jsme se shodli, že to bylo vzájemné. A možná už na té schůzce naznačoval, že by chtěl spolupracovat.
Tomáš mi hned padl do oka, později jsme se shodli, že to bylo vzájemné.
Pamatuješ si, jaká byla první zakázka pro Ambiente?
Tomáš tehdy přišel rovnou se třemi velkými projekty – byl to Čestr, Hospoda v New Yorku a rekonstrukce Pasta Fresca.
Co z toho se ti líbilo nejvíc?
Každý projekt měl něco do sebe. Dělat Hospodu v New Yorku je obrovská věc, Čestr mě taky moc bavil. To byl první projekt, u kterého jsme se podíleli nejen na logu a grafice, ale také na interiéru. Dokonce jsme ovlivnili i podobu názvu. Restaurace se měla jmenovat Czestr, ale my jsme přišli s tím, že nám Cz připadá jako hloupost, když je to slangové označení české stračeny… Navíc jsme měli možnost mluvit i do toho, jaký pocit by měl host z restaurace mít. Tomáš přišel s představou, že by Čestr měl evokovat staré řeznictví. A tak s Petrem Štěpánem, který dělal logo, vymysleli, že použijeme modrou krávu. Vycházeli jsme z modrých a bílých kachlíků, které bývaly ve starých řeznictvích. Václav nás pak zapojil do práce na tvorbě interiéru, takže jsme dělali i strop a stěny.
Čestr se otevíral v lednu 2011, ve stejném roce došlo také ke změně loga Ambiente. Kdo to inicioval?
Při práci na Čestru jsme s Tomášem vedli diskuse o jednotlivých značkách. Časem jsme došli k názoru, že by bylo dobré, aby se přestalo všemu říkat Ambiente a aby každá restaurace stála sama za sebe. Postupně jsme tak všem restauracím vytvořili nová loga. Nakonec došlo i na to, abychom upravili zubatý obdélníček Ambiente.
Kdo hvězdičku Ambiente vymyslel?
Nápad byl můj. Říkal jsem Tomášovi, že jako první věc bych zrušil zuby, tu agresivní pilu. A on odpověděl, že zuby jsou je jediné, co by rád zachoval. Já jsem si nejdřív říkal, že to je teda dobrý, ale pak jsem se zamyslel a ještě během schůzky mě napadla hvězdička. Nedal jsem na sobě nic znát, protože jsem si nápad potřeboval ověřit a nechat uležet. Pak jsme spolu byli v Americe, chodili tam po různých restauracích a já jsem mu říkal, že už to mám vymyšlený. On chtěl nové logo vidět, já jsem se bránil, ale nakonec jsem se nechal ukecat. Nakreslil jsem hvězdičku u stolu rukou a Tomáš mi říká: ,Ty brďo, máme to hotový!´ Pak jsem mu to ukázal v grafické podobě, ale už to bylo jasné.
Žádný jiný návrh jste nepředkládali?
Tohle je snad jediný případ, kdy jsme klientovi předložili jen jednu jedinou verzi. Ta myšlenka byla tak jednoduchá. Negativní zuby jsme proměnili v pozitivní hvězdičky, něco v gastronomii užívaného, razítko kvality pro všechny restaurace. Měl jsem z toho mám radost a mám ji pořád.
Profesní začátky Aleše Najbrta jsou spojeny s Pražskou pětkou – už na škole dělal plakáty a pozvánky pro divadlo Sklep a Baletní jednotku Křeč. Od divadla byl jen kousek k filmu a filmovým plakátům, jimiž se zabývá dodnes. Po revoluci stál mimo jiné u zrodu časopisu Reflex (je autorem jeho loga a v počátcích pracoval jako jeho art director) a souběžně s tím vydával časopis Raut, který se vyznačoval nezvykle velkým formátem 50×70 cm. V roce 1994 založil Studio Najbrt, které je podepsané třeba pod logem Prahy a Ostravy, centra DOX, ale také České televize. Rok co rok vytváří vizuální tvář filmového festivalu v Karlových Varech a dlouhodobě spolupracuje také s fotografem Josefem Koudelkou, písničkářem Jarkem Nohavicou (např. na aktuálním albu Tak mě tu máš) nebo třeba nakladatelstvími Torst a Prostor.
