Facebook

Co bylo v Ringhofferově paláci před Kantýnou?

1784
4. května 2017 Autor: Martina Píšová

Novou restauraci zaměřenou na české hovězí a vepřové maso najdete v krásné historické budově Ringhofferova paláce v ulici Politických vězňů. Když jsme se v archivech pokoušeli vypátrat, co se na tomto místě dělo v minulosti, dostali jsme se až do doby Karla IV. Napadlo by vás, že právě tady byla první botanická zahrada v Evropě, později také zednářská lóže a sirotčinec?

Za dob Karla IV. se ulice jmenovala Angelova podle dvorského lékárníka Angela z Florencie. Na místě dnešního paláce tehdy ještě nebyla prakticky žádná zástavba, jen rozlehlé zahrady, kde si lékárník pěstoval nejrůznější byliny a léčivé rostliny. Jeho oáza zeleně se dá považovat za první botanickou zahradu v Evropě; kromě bylin v ní byly nádrže na vodu, bazény, sedátka, klece s ptáky a mnoho druhů květin a keřů. Zahrada dostala název Andělská a rád ji navštěvoval i sám Karel IV.

V roce 1757 byla ulice přejmenována na Bredovskou podle hraběte Josefa Bredy, tehdejšího královského hejtmana pro Staré Město pražské. Přímo na místě dnešního Ringhofferova paláce měl hejtman svůj dům, kterému se říkalo U Bredů. V roce 1757 ho během svého tažení zničili Prusové.

Sirotci & zednáři

Stavbu později získala Marie Terezie a v roce 1780 ji darovala svobodným zednářům lóže U tří korunovaných hvězd, aby sem přestěhovali sirotčinec sv. Jana Křtitele. Sirotčinec byl založen v roce 1773 lóží U tří korunovaných hvězd jako první soukromý sirotčinec u nás, ukázkově prosperoval a patřil mezi nejbohatší pražské ústavy. Do domu v Bredovské ulici přestěhovali zednáři nejprve pětadvacet sirotků. Díky své filantropické činnosti zvýšili kapacitu sirotčince na padesát míst a založili při něm také pětitřídní obecnou školu.

Lóže měla v domě v Bredovské ulici vyhrazen prostor také pro své vlastní aktivity. Ve třech velikých sálech s modrou výzdobou se konaly zednářské schůze. Odznaky, křesla, baldachýn nad velmistrovým křeslem, záclony – všechno bylo laděno do modré barvy. V prvním sále byli přijímáni učňové, ve druhém mistři, uprostřed ležela na podlaze rakev s lebkou a svícny a ve třetím se konaly společné hostiny.

Dům barona Ringhoffera

Roku 1868 se sirotčinec přestěhoval do Kateřinské ulice a budovu koupili významní železniční podnikatelé František baron Ringhoffer a Jan baron Schebek. Stavba byla zbořena a na návrh architekta Vojtěcha Ignáce Ullmanna tu vznikly v letech 1870 až 1871 dvě oddělené budovy – Schebkův a Ringhofferův palác. Ten sloužil jako sídlo továrníka Františka Ringhoffera, který ovšem nečekaně zemřel po krátké nemoci v březnu 1873. Ještě před smrtí nechal Ringhoffer znovu založit Velkopopovický pivovar.

Ringhofferův palác byl postaven jako novorenesanční nájemní dům. Budovu v roce 1914 získala Banka stavebních živností a průmyslu. Palác pak sloužil především jako reprezentativní sídlo bankovních ústavů.

To pravé místo pro restauraci hledáme i rok

Načíst další článek...