facebook
instagram

Fejeton Pavly Horákové: Hospodu na každou náves

20. srpna 2024
Foto:Jakub Dohnálek
V hospodě pořídíš všechno, říkal můj táta už v dávných osmdesátých letech, a měl pravdu. Když bylo potřeba něco koupit, prodat, sehnat řemeslníka nebo tip, stačilo zajít do pivnice u nás na pražském sídlišti a vždycky tam byl někdo, kdo si věděl rady.

Vypalte z tanku pivo jako křen!

Trénink dělá mistry, proto vás naši mistři výčepní postaví za výčep a naučí čepovat hladinku, šnyt i mlíko. Vysvětlí rozdíl mezi míchaným a řezaným a také se dozvíte všechno o spletitých cestách piva do půllitru. Na konci kurzu si odnesete diplom a dárek.
Přihlašujte se zde.

Brzy po revoluci hospoda zavřela. Ti, co do ní chodili jen pro svou denní dávku alkoholu, se přesunuli před nově vzniklé večerky v kočárkárnách a pili tam na stojáka laciná piva rovnou z láhve. Sehnat se tam nic moc nedalo, protože tihle mužové neměli valný sociální kapitál.

Zmizel výčep s hotovkami, zanikla i sousedící restaurace, kde se konaly svatební hostiny i podnikové konference. Budova, kterou vlastní spekulant, už dekády chátrá a její zabedněná okna slepě sledují, jak se svět sousedské výpomoci rozpadl a tkanivo vzájemnosti se zpřetrhalo. Čtvrť, která nemá náměstí, kostel ani hospodu, se definitivně stala pouhou noclehárnou.

Podobně tomu je i na malém městě, odkud můj otec pochází. Z mnoha někdejších hospod a hostinců zbyla jediná restaurace na samém kraji města. Otrlejší se scházejí u pípy v garáži, ale ti, kdo by rádi poseděli u piva v kultivovaném prostředí, mají smůlu. Není kam zajít po práci na jedno a na kus řeči, není kam vyvést rodinu ke svátečnímu obědu. Lidé se navzájem odcizují.

Naproti tomu moravské maloměsto, které se stalo mým druhým domovem, má štěstí, že je přitažlivé pro turisty a má pestrou gastroscénu. Nechybí tu ani pravá hospoda, která spojuje domáckou atmosféru starých časů a dobře ošetřené pivo, čisté záchody a hbitou obsluhu, na něž je zvyklý dnešní host. 

Místa je tu dost pro návštěvníky města i domácí a vždycky víte, kdy tam potkáte pokrývače, truhláře nebo pěstitele cibule. Nechodí se tam zapíjet tíhu světa, ale utužovat komunitu. U piva se tu uzavírají menší obchody a domlouvají drobné výpomoci. Když se projednává něco zásadnějšího, stihne se i večeře a kořalka na zpečetění dohody. A cítí se tu dobře i ženy.

Kdysi jsem v jednom rozhovoru řekla, že hospoda je státotvorná. Hospoda tvoří obec. Tam, kde schází, obec chřadne. A každý, kdo přispěje svou troškou k zachování české hospodské kultury, zaslouží se o stát. Protože žádná sociální síť zatím hospodu nedokázala nahradit.

Text vyšel v novinách Štamgast, které si můžete zdarma brát v restauracích Lokál. Online si je prolistujte zde. Přejeme zábavné čtení!

ambiLogo

Líbil se vám článek?

Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.