Restauraci ovládlo seskupení Yes & nemel – především kamarádi, ale taky kuchaři ze špičkových restaurací a muzikanti ze skupiny Mandrage. Eska bývá po večerech klidnou restaurací. Posledního června v ní duněla hlasitá muzika a u stolů sražených do čtyř dlouhých řad se seznamovali lidé, kteří se třeba nikdy předtím neviděli.

Hosté hned po příchodu ochutnali tři amouse-bouche: šopák, špagety s kečupem a smaženku. „Jsou to naše oblíbená jídla z dětství, ale kdybychom je naservírovali jako hlavní, tak by to byla asi moc velká ‘prasárna’,“ směje se Jana Bílíková, jedna z organizátorek a kuchařka.

Šopák se podával v misce z červené cibule s kuličkou balkánského sýra a kostičkami zeleniny.

Hlavním chodem bylo pečené kuře s paprikovou omáčkou. Jako příloha se servírovaly brambory v popelu, bramborové placky, kopřivová nádivka, mrkev s hráškem, tvaroh s pažitkou a salát z divokých bylinek a květů. „Chtěli jsme hosty dostat na nedělení oběd k babičce,“ vysvětluje další z členů Yes & nemel Lucka.

„Kuře jsme přes noc naložili do slaného nálevu, pak se udělalo v sous-vide, kůži jsme opekli na pánvi, aby byla krásně křupavá a nakonec jsme ho ogrilovali v Josperu,“ popisuje přípravu Jana Bilíková. Všechno jídlo se naservírovalo doprostřed dlouhých stolů a hosté si jednotlivé misky a pekáče museli podávat. Skvělá věc, jak podpořit už tak přátelskou atmosféru.

Večeři ukončila smršť pěti sladkých teček. Jednou z nich byla kobliha s meruňkovou marmeládou a čokoládou od Maškrtnice. „Milujeme Julianiny koblihy a tak jsme ji poprosili, jestli by se k nám na jeden večer nepřipojila,“ pokračuje Jana. Dezerty dále pokračovaly vyšlehanou krupicovou kaší ze sifonu, zemlbábou z loupáku a piškoty se zakysanou smetanou a kompotem, které hosté dostali v plecháčku, který si potom odnesli jako suvenýr.

Menu ilustroval jeden z členů Yes & nemel Maytáš Vorda.