Facebook

Co dům dal: Legenda o Wiener Schnitzelu, fenomén jménem Savoy a vánoční šneci

3. prosince 2023 Autor: Yasmine Borůvková Foto: Lucie Fenclová

V Café Savoy můžeme popíjet horkou kávu, vybírat z mnoha variant vaječných snídaní, poobědvat francouzské i rakouské speciality, ale také – kochat se 130letou historií! Bohatá minulost totiž prohlubuje genia loci, který podniku udává ráz. Co prozradil další díl podcastu Co dům dal?

V druhém dílu podcastu Co dům dal jsme si povídali s historikem a odborníkem na dějiny stravování Martinem Francem, se spisovatelem Lukášem Berným a s pražským průvodcem Petrem Kučerou. 

Do debaty se zapojili manažer Café Savoy Ozren Vlahov a šéfkuchař Martin Čáslavka, který má na svědomí drobnou, zato vynikající obměnu receptury na tradiční švestkové knedlíky. Věděli jste, že švestky byly v druhé polovině 19. století považovány za národní klenot? Tak významný, že o nich psal sám Jan Neruda! 

Od švestek přes vídeňský řízek až ke šnekům 

V reportáži ovšem není řeč jen o sladkém. Společně s akademikem Martinem Francem jsme probrali, jak se na naše talíře dostal Wiener Schnitzel – zda je, nebo není pravdivý příběh o milánské kotletě, na kterou v císařské kuchyni neměli parmazán, anebo třeba to, že šneci – dnes luxusní rarita – bývaly pro měšťany klasikou! 

„Koneckonců z kultovního románu té doby Otec Kondelík a ženich Vejvara od Ignáta Hermanna známe příhodu, jak jedna z postav láká nikoliv na vánoční, ale silvestrovské pohoštění v podobě nadívaných šneků. Ty pořizuje v lahůdkářství,“ dokládá historik Martin Franc tehdejší trend poukazem na dobovou literaturu. 

Vítězství, luxus a kavárna krátkého trvání

Architekt a ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad Petr Kučera se rozpovídal o tom, jak okolí kavárny vypadalo v době jejího založení, tedy v roce 1889. Neorenesanční dům s popisným číslem 124/5 měl typický decentně zdobný exteriér i interiér. Také umístění kavárny v přízemí domu odpovídalo tehdejším zvyklostem. 

„O této kavárně víme, že vznikla v roce 1893 a neměla příliš dlouhého trvání, protože již za první světové války byl tento prostor přeměněn v krámky a přepatrován. To mělo velkou výhodu v tom, že se zakryl neorenesanční strop a díky tomu se zachoval po celé 20. století. Za minulého režimu tady bylo náborové středisko policie, kavárna byla obnovena až v roce 2001,“ shrnuje Kučera 130letou historii příslušného podlaží. 

Název ulice, ve které dům a podnik stojí, odkazuje k roku 1918 – ke konci první světové války a ke zrodu československého národa i státu. „Název Vítězná se vztahuje k říjnu roku 1918, kdy vznikla Československá republika, a taky k československým legiím, po nichž je pojmenován vedlejší most,“ doplňuje architekt. 

Fenomén jménem Savoy

Snad každé větší město na světě má svůj Savoy. Praha, Brno, České Budějovice ani Ostrava nejsou výjimkou. Otázka proto zní – kde se vzal původ jména Savoy a proč se stal populární součástí názvů kaváren a hotelů? 

Název souvisí se šlechtickým rodem Savojů z Itálie. Hrabě Petr Savojský žil nějakou dobu u dvora krále Jindřicha III. v Londýně a na jeho počest tam vznikl Savojský palác. No a o pár stovek let později, když ve stejném místě vznikl roku 1889 hotel, pojmenovali ho opět k poctě rodu a Petra právě hotel Savoy. No a brzy z toho byla světově proslulá síť, třeba pražský hotel Savoy vyrostl na Pohořelci. Ale nejslavnější je ten londýnský,“ odpovídá spisovatel Lukáš Berný, který se dlouhodobě věnuje hospodské historii. 

V podcastu se posluchač dozví, proč věřící měšťané, ale i vesničané pojídali v 19. století  šneky ve velkém, ze které partie se připravuje pravý Wiener Schnitzel, a zazní i historka o jeho možném prapůvodu. Druhý díl podcastu Co dům dal si poslechnete na platformách Spotify, Soundcloud, Google Podcasts a Apple Podcasts.

Mohlo by vás zajímat
Bez španělského ptáčka s rýží ztratíme kus naší kultury

Existuje česká národní kuchyně? A jak si (mylně) interpretujeme tradiční česká jídla?

Více zde

Vánočka z Esky

Načíst další článek...