„Snažíme se dělat jahody s co nejlepší chutí. Vzhled, trvanlivost a velikost jsou až na druhém místě,“ říká Jana Jakoubková, která se stará o chod a administrativu farmy, na které se pěstují čtyři druhy jahod.

Pěstovat jahody je věda

Jahodník velkoplodý roste tři roky. Nejdříve se zasadí a nechá se v tzv. nultém roce zesílit – jahody se nesklízí. Po nultém roce začínají tři roky sklizně. Potom se pole zaorají a začne tzv. zelené hnojení – vysadí se třeba hrášek. „Pěstujeme ho hlavně proto, že vylepšuje půdu a váže na sebe mikroorganismy. Takže ho také sklízíme, ale jenom okrajově,“ říká paní Jakoubková.

Jahodníky plodí zhruba tři týdny v závislosti na počasí. Když je horko, tak jahody vyrostou rychle a naopak, když je chladněji, dorůstají déle. Také plody schované pod listy dozrávají déle.

V posledních letech získaly na popularitě i samosběry jahody, které Jakoubkovi na svých polích pořádají. „První samosběr v sezoně je vždycky katastrofa. Všichni vědí, že tam bude tisíc lidí, a stejně přijdou. Není technicky možné, aby tam bylo tolik jahod pro všechny. Takže jestli chcete jít na první samosběr, musíte si hodně přivstat. Začínáme vždy v sedm ráno,“ říká paní Jakoubková.

A jak si kunratické jahody nejlépe užít? Podle paní Jakoubkové je k přímé konzumaci nejlepší odrůda Darselect. Nejsladší marmeláda je z drobnějších jahod Korony. Neteče – je hustá a aromatická. „Do marmelády používám zásadně Pectogel, ten má v sobě na rozdíl od Gelfixu a dalších jenom ovocný pektin a kyselinu citronovou – žádnou chemii,“ dává paní Jakoubková tip na závěr. Na kilo jahod půl kila cukru.