Facebook

Mikrobiom – ovladač našeho zdraví?

19. dubna 2020 Autor: Blanka Datinská Foto: The New York Times

Jestli má někdo právo ovlivnit to, jak se cítíme a chováme, pak jsou to naše střeva. Přesněji řečeno miliardy mikroorganismů, které v nich pobývají a vysílají řídící signály jak do imunitního systému, tak do mozku. Proč se vyplatí dobře nakrmit střevní bakterie a co jim vlastně chutná? Ptali jsme mikrobiologa RNDr. Petra Ryšávky.

Petře, na začátek by možná stálo za to si vyjasnit, co vlastně „mikrobiom“ znamená.
Někdy se setkáte s názvem mikrobiota, ale my používáme označení mikrobiom. Myslíme tím soubor všech mikroorganismů a jejich genů ve střevě, které dodnes neumíme zcela jasně definovat. Z hlediska anatomie nejde o tělesný orgán, ale spíš o jakýsi ekosystém, zkrátka o společenství nejrůznějších bakterií, kvasinek, prvoků, hub a virů.

Proč se o něm v současné době mluví víc než kdy předtím? 
Boom prožívá věda o mikrobiomu v posledních pěti letech. Je to asi nejrychleji rostoucí odvětví vědy o člověku a snad každý den se publikují nové informace o tom, jaký vliv mají bakterie na vznik depresí, alergií, nádorových onemocnění nebo diabetu. Může za to vývoj diagnostických metod a taky moderní analýza bakteriální DNA, která prokázala, že ve střevě nemáme padesát, ale asi tisíc bakteriálních druhů. Počet bakterií ve střevech je obrovský, rovná se množství buněk v celém těle, takže je logické, že nás mikrobiom ovládá mnohem víc, než jsme si připouštěli.

Když jsem před dvanácti lety začínal s výzkumem probiotik, bylo tohle téma v plenkách. Dneska už víme, že se u řady zdravotních problémů musíme nejprve podívat na střevní mikroflóru a na spojitost mezi oslabeným mikrobiomem a daným onemocněním. Mému týmu se podařilo vyvinout individualizovaná probiotika, která do mikrobiomu doplní správné bakterie a zregenerují ho. Boříme tak mýty o tom, že si v lékárně můžete koupit univerzální preparát. Moje a vaše střeva jsou odlišná prostředí a vyžadují specifický přístup.

Co všechno naše střevní mikroflóra ovlivňuje? 
Primárně imunitní systém, ve střevech se totiž vytváří 70 % naší imunity. Už tisíce let žije lidský organismus s bakteriemi v určité symbióze, která funguje na základě promyšleného mechanismu – bakterie vysílají signály a ty řídí kromě jiného obranný systém našeho těla. Spousta nemocí je důsledkem poruchy imunitního systému a u naprosté většiny nemocných lze pozorovat poškozený střevní mikrobiom. Ve střevech zdravého člověka žije až tisíc bakteriálních druhů, kdežto například u pacienta, který prodělal antibiotickou terapii, to můžou být jen tři sta.

Ve střevech zdravého člověka žije až tisíc bakteriálních druhů, kdežto například u pacienta, který prodělal antibiotickou terapii, to můžou být jen tři sta.

Jakmile se střevní bakterie dostanou do nerovnováhy, spouští se v těle řada negativních procesů. Důsledkem jsou nespecifické střevní záněty, atopické ekzémy, Crohnova choroba, autoimunitní onemocnění, ale taky cukrovka typu 2, chronická únava nebo deprese.

Opravdu mi moje střeva říkají, jak se cítím?
Skutečně to tak je. Mozek a naše střeva totiž propojuje přímá osa, tzv. gut-brain axis. Z centrální nervové soustavy až do břicha vede nervus vagus, tedy bloudivý nerv, po kterém tam a zpět putuje velké množství signálů. Většinu z nich jsme ještě nedokázali popsat, ale jisté je, že mikrobiom působí na vývoj a funkce mozku, a tím pádem i na naši náladu. Nepředstavujte si to ale jako jednosměrku. Cesta mezi střevy a mozkem je oboustranný komunikační kanál, takže mikrobiom může způsobit úzkosti a stres dokáže zhoršit stav mikrobiomu.

Mohlo by vás zajímat
Vyhořet může jen ten, kdo hoří. Jak se chránit?

Proč nebrat dlouhodobý stres (v restauracích) na lehkou váhu a jak s ním bojovat?

Více zde

Jaký jídelní lístek mu prospívá?
Základní pravidlo zní: rozmanitost. Když je náš jídelníček pestrý, nakrmíme všechny bakterie a udržíme si ve střevech rovnováhu. Možná se to někomu nebude líbit, ale člověk je všežravec a každá jednostranná dieta vede k porušení zdravé variability mikrobiomu, který nereaguje na trendy, ale na evoluční vývoj. Různé potraviny rozhodují o množení, nebo naopak útlumu různých bakterií. Když budete ode dneška jíst jenom zeleninu, přeroste vám ve střevech jeden určitý druh, nebo jedna skupina bakterií a dojde k disbalanci mikrobiomu.

Střevní bakterie si nejvíce pochutnají na rozpustné vláknině, která podporuje přátelskou mikroflóru a kterou najdeme v ovoci, zelenině nebo v luštěninách. Jen pro srovnání – naši předkové konzumovali denně asi 120 gramů rozpustné vlákniny, dnešní člověk jí za den přijme 10 až 15 gramů.

Mikrobiom se rozrůstá od dvanáctníku, kde je bakterií nejméně, a pokračuje do tenkého a tlustého střeva, kde se naopak bakterie vyskytují v největším množství.

Nejoblíbenější potravou bakterií v mikrobiomu je rozpustná vláknina. Na tu však nejsme v naší moderní stravě zvyklí, a tak někteří z nás po její konzumaci trpí nadýmáním, zvlášť po požití luštěnin. Na těch si pochutnává spousta bakterií, množí se a „plivou“ řadu prospěšných látek (metabolitů). Oxid uhličitý a vodík jsou jen vedlejší produkty, které musí z těla ven. Nadýmání tak není problém, ale projev vděčnosti spokojených střevních bakterií.

Bohatým zdrojem rozpustné vlákniny je veškerá zelenina a ovoce, především čekanka, ale taky česnek a cibule.

Fermentací rozpustné vlákniny vzniká ve střevě například butyrát, což je látka, která posiluje imunitu, vyživuje střevní sliznici a reguluje zánětlivé reakce ve střevě.

Množení bakterií ve střevě trvá asi 25 minut, změna mikrobiomu tak nastane v řádu desítek hodin. Ke zhoršení mikrobiomu může dojít i za jediný den. Prokázal to pokus, v rámci kterého dobrovolníci konzumovali pouze hamburgery a kolu.

95 % serotoninu, tedy hormonu štěstí, produkují právě střevní bakterie. U lidí trpících depresí se zjistila nízká rozmanitost mikrobiomu a vědci se snaží přijít na to, které typy bakterií jsou spouštěčem. 

Takže se měl mikrobiom v minulosti lépe?
Těžko říct, jak přesně se naši předci stravovali, ale troufám si tvrdit, že k nám odpradávna patří oheň a maso jako zdroj aminokyselin, které vyživují určité typy bakterií. Stejně přirozená je pro nás lokálnost, protože náš mikrobiom ví, odkud pocházíme, a dělá mu dobře to, co roste okolo nás. Vlivem globalizace se jídelníčky podobají, ale mikrobiom Evropana je a bude jiný než mikrobiom Asiata, tudíž každý z nich dokáže štěpit a zužitkovat jiné látky.

Našim bakteriím chutnají také kvašené potraviny. Ty se teď hodně popularizují, ale byl bych opatrný s nadměrnou konzumací některých „trendy“ produktů, například kombuchy, sójových omáček a dalších exotických surovin. Pro nás je zkrátka vhodnější kvašená zelenina, kysané zelí, jogurty a kysané mléčné produkty, ve kterých navíc bakterie metabolizují laktózu a kasein a snižují tak jejich alergičnost.

Kvalita potravin byla kdysi dávno taky jiná. 
Ke kvalitě se musíme vracet v první řadě. Vezměte si třeba chleba. Dřív to byl jeden ze základních zdrojů živin, ale dnešní běžné pečivo s ním nemá nic společného. V minulosti se peklo jen z kvasu, což je mix stovek bakteriálních druhů, přičemž každý z nich má jiné enzymy a štěpí různé složky těsta, zatímco moderní droždí je monokultura, která obsahuje pouze jednu kategorii enzymů. Kváskové pečivo je tak mnohem stravitelnější a nutričně zajímavější.

Problémem není jen droždí a chemické přídatky, ale taky mouka z obilovin, které se přešlechtily tak, aby obsahovaly víc bílkovin. Výsledek? V mouce je víc lepku, který podporuje vznik alergií, a mnohem nižší podíl rozpustné vlákniny a dalších prospěšných živin. Proto je dobře, když si pekaři vybírají mouku v biokvalitě a nejlépe z nepřešlechtěných, původních odrůd, jako je pšenice špalda, jednozrnka nebo dvouzrnka.

Mohlo by vás zajímat
Mouka, to je kumšt

Výběr mouky je pro pekaře stěžejní. Podle čeho se rozhodují?

Více zde

Všimne si náš mikrobiom rozdílu mezi bio a konvenční potravinou? 
Zkoušeli jsme několik pokusů a došli k jasnému závěru – není okurka jako okurka. Připravili jsme dvě smoothie ze supermarketové a domácí okurky a přidali do nich probiotické bakterie. Na konvenční okurce množily stokrát méně než na té ze zahrady. To je indicie, která dokazuje, že zelenina vypěstovaná ve skleníku je pro bakterie a naše tělo nutričně atraktivnější než plody, které nikdy neviděly zdravou půdu a slunce.

Když už jsme u experimentů, pokaždé se zmiňuju o hamburgeru. Koupil jsem si ho před pěti lety, abych vyvrátil hypotézu zahraniční novinářky, která tvrdila, že se jí po čtrnácti dnech nezkazil. Měla pravdu, po několika měsících jenom vyschnul, ale nezplesnivěl. Dodnes ho ukazuju na konferencích a říkám, že to, co nejedí bakterie a plísně, si naše mikroflóra nezaslouží.

Co konkrétně tedy střevním bakteriím škodí?
„Mrtvé“ potraviny plné chemických konzervantů, které zakonzervují i bakterie v mikrobiomu. Dalším nepřítelem jsou umělá sladidla, kterými se doslazují nízkoenergetické potraviny. Ukázalo se, že můžou paradoxně zvyšovat riziko diabetu.

Hlavním zabijákem našich bakterií jsou však antimikrobiální látky, to znamená antibiotika. V medicíně mají nezastupitelné místo, ale pokud se nadužívají nebo předepisují zbytečně, mikrobiom se razantně změní a v některých případech nenávratně vybijeme spoustu prospěšných bakterií. V posledních letech provádíme genocidu vlastních bakterií, aniž bychom věděli, jaká je regenerační schopnost mikrobiomu. Někdy stačí suplementace správných probiotik a za tři měsíce se obnoví, ale u některých pacientů se to už nikdy nepovede.

Probiotika jsou přátelské bakterie a živé organismy, které žijí v našich střevech a podporují zdraví mikrobiomu i celého organismu. Patří mezi ně například laktobacily nebo bifidobakterie.

Prebiotika představují krmivo pro bakterie, příkladem je rozpustná vláknina inulín.

Psychobiotika jsou probiotické bakterie, u kterých se předpokládá pozitivní vliv na naši psychiku, například zmírnění depresivních stavů.

Čím dál tím víc lidí se stravuje venku. Jak se na spokojenosti mikrobiomu podílejí restaurace?
Jsem rád, že se na to ptáte, protože o mikrobiom by se měla zajímat i gastronomie. Každý kuchař je hlavním doktorem střevních bakterií a měl by nám servírovat vyvážený zdroj živin a jídlo z čerstvých surovin. Na první pohled se to nezdá, ale konzervanty dneska najdeme v ledasčem. Do uzenin se přidává benzoan, do supermarketového pečiva transglutamináza, která sice zvláčňuje těsto, ovšem je silně alergenní. Čím více potravin nebo polotovarů si restaurace vyrobí sama, tím lépe.

Každý kuchař je hlavním doktorem střevních bakterií a měl by nám servírovat vyvážený zdroj živin a jídlo z čerstvých surovin.

A jak vypadá ideální menu pro mikrobiom?
Každý chod by měl obsahovat zeleninu. Teď už se na talířích objevuje víc, ale pořád má status přílohy a to nestačí. Na lístku by mělo vždycky být něco fermentovaného, třeba čerstvý jogurt v dezertu. Co se masa týče, je nutné dbát na kvalitu a množství. Jsme sice masožravci, ale naši předci měli větší příjem rostlinné stravy a dopřávat si masové jídlo každý den podle mě není úplně vhodné. Zato bych chtěl zdůraznit, že na kvalitní alkohol v rozumné míře, hlavně na pivo a červené víno, reaguje mikrobiom velmi pozitivně.

Dovedu si představit, že bychom v budoucnu mohli do jídla přidávat správnou koncentraci probiotických bakterií tak, aby nezměnily chuť potravin, ale zvýšily jejich příznivý účinek na náš mikrobiom, a tedy zdraví. Asistoval jsem například u vaření probiotického piva, které je samo o sobě zdravé díky procesu kvašení. Myslím ale, že každá restaurace, která hostům dopřeje zážitek z kvalitního jídla a příjemnou atmosféru u stolu, odvádí pro náš mikrobiom skvělou práci. 

Zdroje navíc: DVTV – Honzák, Margit Slimáková, Zdravá střeva od Sonnenburgových, Obsahuji davy od autora Ed Yong

RNDr. Petr Ryšávka

Vystudoval genetiku a molekulární biologii na Masarykově univerzitě v Brně. Ve společnosti Bioveta se pak jako technolog podílel na vývoji bakteriálních vakcín a zabýval se problematikou střeva a imunitního systému. V roce 2008 spoluzaložil firmu Pharmaceutical Biotechnology, s. r. o., která pod jeho vedením vyvinula tzv. biofilmová probiotika. Nyní je vedoucím výzkumu a spolumajitelem společnosti Medi Pharma Vision, která se zabývá vývojem a výrobou probiotik na míru, tedy individualizovaných probiotik. Ta se jako jediná na světě míchají na základě analýzy střevního mikrobiomu klienta s ohledem na jeho zdravotní stav.
Petr Ryšávka jako první v zemi a druhý v Evropě představil na trhu orální probiotika a navrhl dámské vložky s probiotiky a aktivním kyslíkem. Je členem a konzultantem v různých výzkumných centrech a přednáší na farmaceutických a lékařských kongresech (nejen) o vlivu střevní mikroflóry na zdraví člověka.

Kdo se přizpůsobí, ten (možná) vyhraje

Načíst další článek...