1. Berte je s sebou – a zabavte je. „Je dobře vodit děti do restaurace, protože se tam naučí chovat. Rodina se sejde a je to něco jiného než doma. Ale pozor! Návštěva restaurace s potomky není pro rodiče jen odpočinek. Je to krásný zážitek, ale nemůžeme po dětech chtít, aby jen seděly, zatímco my popíjíme a relaxujeme. Musíme je zabavit, pracovat s nimi,“ upozorňuje Nina Provaan Smetanová.

2. Vyberte správný podnik. V barech a pivnicích nemají děti co dělat; na druhé straně spousta restaurací je na juniory připravená a vybavená. Mají pro ně nejen obligátní židličky, ale i příbory, hračky nebo dokonce dětský koutek. „Ale není to povinnost. Provozovatel restaurace sám ví, jestli tam děti chce. Pokud jdu do dobrého podniku, nepřeji si být rušena dětmi. Na druhé straně k návštěvě s potomky vysloveně vybízejí rodinné brunche,“ konstatuje Nina Provaan Smetanová. V každém případě je taktické zjistit si předem, jestli restaurace s dětmi počítá.

3. Načasujte si návštěvu. S dětmi chodíme většinou na oběd nebo brzkou večeři. V té době není restaurace plná a ti, kteří nechali potomky doma a chtějí mít klid, přijdou později. Ideální je, pokud se dá sedět venku. Když má restaurace vlastní hřiště, můžou si junioři hrát, vy máte klid a přitom na ně vidíte. V zimě je nejlepší alternativou dětský koutek.

4. Zvládněte kritický věk. Děti bývají nejhůře zvladatelné v období od dvou a půl do tří a půl let; v tomto období vyhledávejte raději vysloveně „baby friendly“ podniky. Oproti tomu miminko položíte prakticky kamkoli a předškoláci už jsou (víceméně) zvyklí poslouchat. Ale pozor i na protivné puberťáky, kterým není nic dost dobré – ani v restauraci. Na druhé straně i pro ně je důležité, aby do restaurací chodili a zafixovali si kulturu stolování se vším všudy.

5. Buďte připraveni. Proberte předem, co návštěva restaurace obnáší. Přesto můžete od malého dítěte vyžadovat, aby sedělo a chovalo se u stolu tak, jak má, jen pokud jí. Když se na jídlo čeká, je třeba se dítěti věnovat. Mít připravenou hru, povídat si, případně s ním jít na chvilku ven. Tip: Zeptejte se personálu, zda nemá omalovánky nebo aspoň papír a pastelky. Především v tzv. výletních restauracích to začíná být běžné.

6. Pomozte jim. U mladších dětí praktikujte americký způsob stolování – nakrájíme jim jídlo a ony ho pak jedí vidličkou. Mohou si pomoci pečivem nebo jim u talíře necháme nůž. Je to jistější i u dětí, které už doma nůž používají, ale nějaký ten kousek masa občas skončí mimo talíř, ne-li rovnou na klíně. Pokud syn či dcerka vyžadují kompletní příbor, pak je důležité, aby ho držely správně.

7. Jděte příkladem. Určitá disciplína k výchově patří a jakmile začne dítě chodit do školy, máte právo chtít po něm v restauraci „dospělácké“ chování. „Příklad si ovšem přinášíme z domova. Pokud si táta u jídla běžně čte noviny, máma odbíhá od stolu a dítě si může hrát třeba s telefonem, těžko se pak dokáže v restauraci chovat jinak,“ poznamenává odbornice na etiketu.

8. Buďte ohleduplní. Nikdo nečeká, že děti budou sedět tiše jako pěna, nejlépe s rukama za zády. Měli byste ale zamezit tomu, aby křičely nebo volně pobíhaly po celém podniku. Pokud nevhodné chování překročí určitou mez, měli by zaměstnanci restaurace taktně upozornit rodiče. „Číšníci by měli být natolik asertivní, aby takovou situaci zvládli. Pokud by došlo k extrému, je možné rodinu z restaurace dokonce vykázat – i s ohledem na stálou klientelu,“ upozorňuje Nina Provaan Smetanová.

9. Vybavte se. Knížkou, hračkami, pastelkami a papírem, vlhčenými ubrousky. A oblíbenou hračkou, ať je to panenka, plyšák, nebo klidně autíčko. „Nejjednodušší je si přibalit chůvu nebo babičku. Ale ne nervózní babičku,“ doplňuje Nina Provaan Smetanová s úsměvem.

10. Odměňte je. Slibte dceři nebo synovi, že když se bude chovat dohodnutým způsobem, přijde odměna. Třeba se může večer podívat na oblíbenou pohádku, nebo se cestou ještě stavíte na zmrzlinu. Je to výchovné – a příjemné.

Článek vyšel v podzimním A-magazínu, časopisu pro hosty restaurací Ambiente.