Facebook

Do lidí musíte investovat

1421
27. února 2018 Autor: Anna Nosková Foto: Aneta Vrkotová

Generální manažer Pizzy Nuova Marek Landsinger vypadá jako drsňák. Je to ale taky šéf, který umí ustát těžké časy a vždycky podpoří svůj tým.

„Při rozhovoru s vámi si připadám jako v prezidentské debatě,“ prohodí Marek Landsinger, jen co si začneme povídat. S upřímností nemá problém, právě naopak – tvrdí, že je základem otevřené komunikace. „Nebojím se říkat věci tak, jak jsou. I když to nemusí být zrovna příjemné,” prohlašuje.

V Pizze Nuova jste od jejího otevření, tedy už dvanáct let. Jak vzpomínáte na začátky?
Když jsme získali tenhle prostor vedle Kotvy, byli jsme nadšení. A to přesto, že platíme nejvyšší nájem ze všech restaurací Ambiente. V době, kdy jsme si ho přebírali, se rekonstruovalo Palladium a náměstí Republiky byla jedna velká stavba. Lidé nebyli zvyklí tudy procházet, takže tu bylo mrtvo.

Bylo to celkově náročné: nemohli jsme personálu nabídnout takový plat, jaký jsme chtěli, a k dodavatelům jsme si sami jezdili pro zboží, abychom ušetřili. Naštěstí jsme ty časy překonali, Palladium se otevřelo, lidé si zvykli chodit i dál než na konec náměstí Republiky, a my tím pádem také získali zákazníky, kteří k nám chodí dodneška.

Jaký je tedy váš tip, jak přestát velkou krizi?
Nebrat telefony. Ne, to si samozřejmě dělám legraci. Dodavatelé nás pořád uháněli kvůli proplacení faktur, takže jsem byl v permanentním stresu. Připadal jsem si jako brouk, který před sebou donekonečna valí kuličku. Byly to dva roky velkého napětí. Chtěli jsme našim lidem zajistit dobré podmínky, přestože se ze začátku nedařilo podle našich představ.

Ambiente totiž, když pominu kvalitu jídla, vyniká tím, že se stará o svůj tým. Ať už nastal jakýkoli problém, personál musel dostat platy včas. I za cenu toho, že sem výplatu třeba donesli spolumajitelé. Proto se často stává, že někdo sice odejde pracovat jinam, ale za chvíli se zase vrátí. Zjistí totiž, že v jiných podnicích se k němu nechovají tak férově. Jsme korektní, děláme věci tak, jak máme.

Jaké výzvy před sebou máte teď?
Udržet kvalitu servisu i jídla. Příští rok bychom také měli projít velkou rekonstrukcí, plánujeme zásadní změny. Ale víc neprozradím, nechte se překvapit.

Snad ale zůstane dětský koutek, vždyť patří k nejvyhlášenějším v Praze!
Rodinám s dětmi samozřejmě zůstaneme otevřeni. Pizza Nuova je totiž koncipována jako restaurace i pro větší skupiny. Tomáš Karpíšek původně dokonce navrhoval, aby různí lidé, kteří se neznají, seděli u jednoho stolu. V zahraničí je to normální, jenže pro Čechy bylo před dvanácti lety nepředstavitelné, že si k někomu přisednou. Řekl bych, že teď už nám to vadí míň, pozoruju to i sám u sebe. Když někam vyrazím a posadí mě ke stolu, kde už sedí lidé, je mi to úplně jedno. A někdy je i vyloženě příjemné mít společnost.

V kuloárech máte pověst manažera, za kterým zaměstnanci chodí, aby jim pomohl řešit problémy. Vnímáte se tak?
To jsem tedy nadšený, co se o mně říká! Ne, vážně, myslím, že jsme pomohli dost lidem ve chvíli, kdy se jim v životě nedařilo. Stojí nás to hodně sil, někdy i peněz, ale do lidí musíte investovat. Zajímat se o jejich osobní život, ptát se jich, jak se mají. Dřív to tak nefungovalo: někdo chtěl práci, a to bylo všechno. Dnes se ve službách obecně potýkáme s nedostatkem kvalitních zaměstnanců, navíc v nadsázce říkám, že Ambiente je výborné učňovské středisko pro celou Prahu. Když projdete školou u nás, stanete se velmi žádaným zbožím pro jiné restaurace.

Nemyslím, že jsem bůhvíjaký manažer, ale je fakt, že se mnou zaměstnanci často sdílejí, co je trápí. Někdy je do svízelných situací přivedla rozhodnutí, kterým osobně jen těžko rozumím. Někdo se třeba dostane do finančních potíží, protože chce mít víc, než si může dovolit. Lepší telefon, dražší dovolenou, oblečení. Takový svět je mi docela cizí, ale přesto poslouchám a vždycky najdeme řešení. Abyste mohla dobře pracovat, musíte sem přijít s čistou hlavou. Takže když vás bude něco trápit, sedneme si, promluvíme, něco vymyslíme. Ale hlavně musím dodat, že fungujeme dobře, protože si navzájem vycházíme vstříc. Jsem vážně vděčný za své kolegy.

Jste tu také služebně nejstarší?
To ano, i když náš šéfkuchař Radek Pecko pracuje v Ambiente ještě déle. Zažil Mánesku i začátky v Celetné. Já jsem rok předtím pracoval v Pastacaffé ve Vodičkově, abych pochytil filosofii firmy.

Co to znamená?
Potřeboval jsem pochopit ducha Ambiente. Sice jsem už dřív chápal, že zákazník je na prvním místě, ale nikdy předtím jsem nezažil společnost, která by byla živým tvorem. Má ruce, srdce, plíce. Dýchá, dospívá. Zažili jsme ho jako dítě, přečkali jsme s ním pubertu. Z původního malého týmu je dnes velký organismus, dospělý člověk. Musíme dávat pozor, aby byl pořád produktivní a nezesenilněl nám.

Ryba šestkrát jinak

Načíst další článek...