Nalejvárna aneb Historie piva, aby řeč u piva nestála

3. června 2024
Foto: Kateřina Antoš
Když dojde řeč u piva, můžete z rukávu vytáhnout vtip, zábavnou historku nebo se pochlubit znalostí pivní historie. Do knihovny nemusíte, sepsali jsme ta podle nás nejzajímavější fakta za vás. Dozvíte se, co je to kaš, Reinheitsgebot i o tom, jak Louis Pasteur změnil sládkům život.

Pivo dnes…

Naši výčepní umí načepovat hladinku do deseti sekund, někteří dokonce pod, ale o čase to rozhodně není. Gró je čistá sklenice a správný grip při čepování, aby byla výsledná hladinka řízná a měla krémovou pěnu, která bude kroužkovat po vně skla. Jinak, víte, že pivo obsahuje 94 % vody? Proto ho tak milujeme na žízeň!

Pivo dříve aneb Hospodské i historické povídačky 

Narovinu. Jak to přesně bylo s prvním pivem, se ani študovaní historici neshodnou. A tak nám nezbývá, než dát dohromady střípky z literatury, objednat si hladinku a nestačit se divit

Pivo? Náhoda!

Až do 20. století si i ty největší hlavy myslely, že první pivo vzniklo v Egyptě. Pak ale známý profesor Bedřich Hrozný rozluštil při vykopávkách starobabylonské, sumerské a asyrské klínové písmo a s tím i recepty na vaření piva. Víme tedy, že již 4000 let př.n.l. se pivo vařilo v Mezopotámii, na území dnešního Iráku. Sumerové nápoj nazývali kaš, Babyloňané šikarum a my dnes můžeme říct, že pivo a jeho výroba je stará jako historie civilizovaného lidstva.

Příběhů o prvním “škopku” je mnoho, ten nejrozšířenější vypráví, že někdo omylem nechal nádobu s obilnou kaší před svým domem. Do nádoby napršelo, a když na ni poté zasvítilo slunce, obsah zkvasil. Mimochodem, ekvivalent slova “pivo”  se vyskytuje i v Chammurapiho zákoníku – nejstarším dochovaném zákoníku ma světě. 

Zatímco naši panovníci považovali za ctnostné pít víno, staří egyptští faraoni preferovali pivo! Dokonce se s nádobami nechávali i pohřbívat v pyramidách.

Právo várečné a Reinheitsgebot 
(pijete-li třetí hladinku, čte se to:  “rajn-hajts-gebót” )

Chmel, který dodává pivu aroma a hořkost, se začal používat až v 9. století. Co se zemí Českých týče, v roce 1295 udělil král Václav II. městům Právo várečné a pivo se začalo teprve vařit ve velkém. A bavorský kníže Vilém IV. v roce 1516 nařídil Reinheitsgebot – nový zákon přesně určující z čeho a kdy se smí pivo vařit, začalo se dbát na kvalitu a čistotu.

Od primitivního kvašení až k Louisovi Pasteurovi

V té době pivo kvasilo jak se mu chtělo, na punk, primitivně, vlastně spontánně. O kvasinkách se moc nevědělo. Spodní kvašení se stejně jako pivo samotné objevily opět trochu náhodou – tak, že pivo dál kvasilo v teplých letních měsících, kdy ho bavorští a dánští sládci nesměli podávat, ale skladovali ho (protože reinheitsgebot…).

O několik set let později, roku 1896, pak přišel francouzský biolog a chemik Louis Pasteur s pasterizací a filtrací.

Reformy a řád!

O velkou reformu a pořádek ve vaření piva se v druhé polovině 19.století postaral také sládek František Ondřej Poupě. Určil třeba kolik se čeho má do piva dát – konec mixování surovin vod voka! Taky jako první použil při vaření várky piva takovou banální věc jako teploměr. V Brně založil pivovarskou školu – zřejmě první svého druhu v Evropě!

Břevnov a Plzeň – dvě důležité prvotiny

Zatímco Břevnovský klášter je spojený s vůbec první oficiální výrobou piva u nás, v Plzni se zrodilo první plzeňské – předchůdce toho, čím možná teď vy hasíte žízeň. Ve středověku se sdružovalo vaření piva v klášterech, kde působili vzdělaní lidé (rozumějme uměli číst a psát recepty). V 17. století poslali mnichovští mniši sud piva papežovi do Říma s prosbou, aby jim povolil pivo pít (a tedy vařit) v postní době. Vlivem tepla na dlouhé cestě se pivo zkazilo a papež po jednom loku prohlásil “To snad mohou pít i v půstu”. A tak se stalo. 

První Plzeň

Skočme už na datum 5. října 1842 a vytesejme si ho do paměti! V onen slavný den uvařil v Plzni sládek Josef Groll první plzeňské pivo. Použil unikátní české suroviny, spodní kvašení a vznikl zlatavý mok, který se šířil do světa. Už o rok později se údajně “plzeňské” servírovalo v Praze U Pinkasů a v roce 1873 se poprvé vyvezlo za velkou louži. V Lokále jste ho poprvé mohli ochutnat 28. září 2009 – konkrétně v Dlouhééé.

Tak na zdraví! (To říkáme nejen proto, že dřív se pivo opravdu doporučovalo pro lepší zdraví a pro obsah vitaminu B, ale i proto, abyste hladinku, šnyt, či mlíko vzali hned do ruky a pili. Takové pečlivě ošetřené pivo by se totiž do mělo vypít maximálně do 20 minut, aby neztratilo kondici!) 

Doporučená četba 

Máte chuť ponořit se hlouběji do pivní historie? Doporučujeme knížku Pivo za císaře pána od Pavla Scheuflera nebo, chodíte-li rádi do starých pražských pivnic, bádání spisovatele Lukáše Berného v knihách Kde pijí múzy – Lukáš už sepsal 4 díly.

Líbil se vám článek?

Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.