Staré i nové pražské pivnice aneb Po stopách komisaře Ledviny a slavných výčepních
Pivní procházka malebnou Prahou
Zveme vás na pětihodinovou prohlídku Prahy vedenou profíky z gastronomie, při které vás protáhnou částí pražské „pivní zoo“. Těšte se na tematickou procházku, na které můžete jíst a pít, co hrdlo ráčí. Okouknete Pražský hrad, projdete se po Malé Straně, Karlově mostě a Starém i Novém Městě a na závěr si sami vyzkoušíte čepování piva. Trasa měří zhruba tři kilometry, startuje se před hospodou U Černého vola a celou dobu se jde jenom z kopce.
Ať už se inspirujete českou filmovou klasikou Adéla ještě nevečeřela nebo „Pražskou pivní zoo“ Lucie Janečkové z Institutu PIVO, jsou zkrátka výčepy, které se na procházce Prahou vyplatí neminout.
U Černého vola čepují už od desáté ranní
Kdo by dostal o víkendu žízeň po pivu hned po probuzení, nabízí se vyrazit na Hradčany a začít U Černého vola, na místo, kde pohostinství funguje už dlouhá staletí.
„Dům je z roku 1492 – to se dobře pamatuje podle objevení Ameriky. Je ale možné, že tu hospoda byla daleko dřív, procházely tudy totiž hradby – jejich zbytky jsou dodnes vidět ve sklepeních. V 19. a 20. století tady pak byla hospůdka, kam chodila prvorepubliková politická reprezentace, malíři, literáti a další zajímavé osobnosti,“ vypráví autor knihy Kde pijí múzy Lukáš Berný, jak legendární a vzorový tenhle podnik je.
Doporučujeme poručit si ve Volovi černého Kozla, toho tu čepují na výbornou!
Do Kuchyně pro výhled na Prahu
Míříte na rodinný oběd? A co takhle rovnou s tím nejlepším výhledem na Prahu? Českou kuchyni a pečlivě ošetřené pivo nabízí podnik Kuchyně na Hradě, kde vám milerádi naservírují i šnyt a mlíko.
Zatímco z venkovní terasy se vám nabídne výhled na starou Prahu, uvnitř můžete obdivovat otevřenou kuchyni a užívat si vůni omáček linoucí se z kastrůlků.
K Hrochovi za „géniem štamgastů“
Další zastávkou vám může být hospoda U Hrocha. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o podobně starou pivnici, jako je „Vůl“, historik Lukáš Berný nás však záhy přesvědčí o opaku:
„Je pravda, že je tady od roku 1994, což je třicet let a to je víc než čtvrt století. Sice už taky není tak mladá, ale když to srovnáme s Černým volem, odkud jdeme, tak je to hospůdka skoro nová. V devadesátých letech, kdy začaly zanikat klasické pivnice, protože je z Malé Strany vytlačil turistický ruch, se štamgasté z okolních hospod ,nastěhovali‘ do téhle nové, která se chtěla stát klasikou pivnicí. Vždycky říkám, že genia loci dělá historie. Ale tady je genius loci obrovský, tak to asi nebude jen historií, ale hlavně lidmi,“ uvažuje Lukáš.
Doporučujeme vyrazit hned po práci a o víkendu krátce po dvanácté, kdy Hroch otevírá, abyste si sedli. Pivo na stojáka tu totiž nemají zrovna v lásce.
Zavzpomínat na Hrabala k Tygrovi
Ve víně je pravda a v pivu zase inspirace. Alespoň tím se řídil spisovatel Bohumil Hrabal, když pravidelně navštěvoval pivnici U Zlatého Tygra v Husově ulici. A inspiraci našel! Říká se, že mnoho jeho příběhů je inspirovaných právě tím, co viděl, slyšel a zažil v této staré pivnici, která se proslavila už ve 30. letech, kdy za výčepem působil pan František Skořepa.
„Hrabalovy poslední knížky z 90. let, třeba Růžový kavalír nebo Večerníčky pro Cassia, jsou příběhy, ve kterých on sedí v hospodě a pozoruje dění kolem sebe. Je to krásná kronika devadesátých let. Hospoda tady přesahuje roli občerstvovny a díky Hrabalovi promlouvá i do kultury,“ komentuje Lukáš Berný.
A možná jste slyšeli, že právě sem vzal Václav Havel v roce 1994 na pivo tehdejšího amerického prezidenta Billa Clintona. Ale pozor, pivo se tu neobjednává, pivo se tu nosí! Vrchní kráčí sem a tam s plnými půllitry a kdo ten svůj dopil, přistane mu na stole nový. A tak, pokud máte dost, nebojte se říct.
K Jelínkům
Malá hospoda, ve které se pivo čepuje už víc než sto let. „Do téhle pivnice v Charvátově ulici se už léta chodí za výčepákem Bohoušem,“ prozradil nám člen Institutu PIVO Lukáš Svoboda. Kdysi byla pivnice známá tím, že se v ní scházeli vedoucí z okolních obchodů a herci z divadel.
„Bohouš kdysi pracoval U Zlatého tygra, ale už přes dvacet let čepuje U Jelínků. Odjakživa se kolem něj sdružovala parta štamgastů, takže když má směnu, na výčepu jich vždycky pět až šest postává,“ popisuje mistr výčepní Lukáš Svoboda.
K Pinkasům
Právě tady se prý načepoval první Prazdroj v Praze, a to v únoru roku 1843. Takhle to mají v pivnici napsané, ale podle obou Lukášů to není úplně pravda: „Ve skutečnosti k tomu došlo už v listopadu 1842 v hospodě u pana Knoblocha v domě U Modré štiky. Ten dnes už neexistuje, a tak si mohli U Pinkasů postavit pověst na tom, že první Prazdroj v Praze načepovali právě u nich. Je ale fakt, že se U Pinkasů čepuje nepřetržitě od roku 1843,“ říká Svoboda.
Díky známé historii tu bývá hodně turistů, a není se čemu divit – podnik má jednu z nejkrásnějších zahrádek v centru Prahy s venkovním výčepem. Před čtrnácti lety tady na brigádě začínal právě i Lukáš Svoboda.
Na šnyt a gothaj s cibulí k Jirátovi
Po takové pivní túře vám dost možná vyhládne. Z Jungmannova náměstí do Lokálu U Jiráta to máte Jungmannovou a Vodičkovou ulicí co by kamenem dohodil. Jste-li fanoušky sportu, můžete na předním výčepu sledovat sport. Kdo má chuť jen na něco malého na zub, v nabídce najde gothaj, párky, nakládaný hermelín a utopence.
Lokál U Jiráta otevřel v roce 2021 a po 134 letech se tak do Vodičkovy ulice č. p. 26 vrátilo plzeňské pivo. Nejnovější z Lokálů se nachází v prostoru, kde v listopadu 1887 otevřel Josef Jirát, rodák ze Zbuzan, plzeňskou pivnici.
Pokud ale vaše kroky vedou jinam, pak na Lokály narazíte hned na devíti místech (dokonce i v Brně nebo Plzni). V srdci Prahy najdete třeba úplně první a ten nejdelší Lokál Dlouhááá a pod Karlovým mostem zase Lokál U Bílé kuželky. Všude mají pečlivě ošetřené pivo a tak si užijete vždy perfektní hladinku, šnyt i mlíko. Na zdraví!
Líbil se vám článek?
Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.
