Stres? Už nikdy

14. února 2018
Foto: Jakub Dohnálek
Všichni máme často pocit, že jsme pod extrémním tlakem. Zároveň nevěříme tomu, že je jen na nás, abychom se dostali do klidu. Jak to zařídit? Zeptali jsme se těch, co to v kuchyni dotáhli daleko, a přesto neztratili rovnováhu.

„Popravdě, já se vůbec nestresuju,“ říká mi Petr Benda, kreativní šéfkuchař Lokálu. I když se usmívá, vím, že si nedělá legraci. V hlavě mi okamžitě naskakují otázky: Jak – nestresuju? Vždyť to nejde! Kouzlo je nejspíš v tom, že Petr patří k těm málo šťastlivcům, kteří si víceméně nepřipouštějí strach ani pocit, že nemají věci pod kontrolou.

Poradit se – a vychladnout
„Když se mi to přece jenom stane, začnu o tom mluvit. Jdu si pro radu, víc hlav víc ví. A pokud mi situace přeroste přes hlavu? Napočítám do deseti a zastavím provoz v kuchyni. Je to rozhodně lepší varianta, než na někoho řvát a poslat ho do háje. To ještě nikdy nikomu nepomohlo,“ zdůrazňuje Petr.

Práce pod tlakem? Nic dobrého
„Někdo tvrdí, že když pracujete ve stresu, dokážete toho víc. Pro mě to rozhodně neplatí, potřebuju svůj život udržovat na klidné hladině, mít pohodu doma i v práci. To se hodně odráží na mém výkonu,“ konstatuje Martin Štangl, šéfkuchař Esky. Co potřebuje k tomu, aby si nebral věci osobně, dokázal i kritiku přijímat jako možnost naučit se něco nového a byl stále kreativní a profesionální? Pravidelný odpočinek a dostatečný spánek.

No a co?
„Mám svou metodu, která mi pomáhá nezaseknout se ve stresové situaci. Říkám jí So What? alias No a co? Co nejhoršího se může stát, když to pokazím nebo pokud něco nevyjde? Jaký to pro mě má doopravdy význam? Naše strachy totiž někdy nemají racionální základ a zbytečně nás brzdí,“ tvrdí kreativní šéfkuchařka Ambiente Jana Bilíková.

A z dlouhodobého hlediska? „Vím, že musím odpočívat. Proto jezdím na delší dovolené mimo republiku. Když budu ve stresu a utahaná, hned přenesu nepohodu na svůj tým,“ dodává.

„Nikdo nemusí být ve stresu.“
Takové prohlášení by znělo jako provokace, kdyby ho nepronesl David Rejhon, šéfkuchař cateringu White Circus. Běžně chystá občerstvení třeba i pro tisíc lidí, takže cítit se pod tlakem by bylo velmi snadné. „Stres si způsobujeme sami. Začne to tím, že ráno zamáčknete budík, spíte o deset minut déle, nestihnete autobus, a už se vezete. Dělám všechno pro to, abych takovým momentům předcházel. Zmatky eliminuju tím, že se pečlivě připravím. U nás v týmu myslíme dopředu, každý musí znát svůj úkol. Víme, co nás čeká, co potřebujeme stihnout. I nenadálé situace se pak dají vyřešit v klidu,“ tvrdí David.

Stop stresu

Líbil se vám článek?

Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.