Před 130 lety jatka, dnes místo, kde můžete příjemně strávit celý den. Jaká byla a jaká bude Holešovická tržnice?
V srdci Holešovic, přesněji mezi ulicemi Argentinská, Jateční, Komunardů a Bubenským nábřežím, se nachází areál známý jako Holešovická tržnice (dříve Pražská tržnice). Zatímco někteří místo znají jako bývalé vietnamské tržiště a pamětníci ještě jako masem zapáchající jatka, dnes Pražané míří do Haly 22 za čerstvým ovocem, zeleninou, mlékem a vejci od farmářů.
Od konce roku 2025 je tržnice i místem, kam si zajdete na oběd a večeři do restaurace SKÔ, vedené slovenským šéfkuchařem Tomášem Valkovičem. Od ledna letošního roku také můžete vyrazit pro maso do řeznictví Naše maso a pro sladké do cukrárny Myšák. V bývalé jateční burze, hlavní budově celé tržnice, brzy otevře podnik Bursa pod hlavičkou Zátiší Group. Jaká je historie místa, které ožilo gastronomií?
Město ve městě a rok 1893
Architektem původní podoby místa byl Josef Srdínko, který spolu s architektem Antonínem Wiehlem, inspektorem dobytčího trhu Františkem Xaverem Červeným a předsedou společenstva novoměstských řezníků Josefem Štípkem navrhl 40 budov pro Ústřední jatka královského města Prahy, areál sloužící k porážce velkého i menšího dobytka.
Výstavba kombinující secesní a novorenesanční prvky probíhala od 6. března 1893 do 1. července 1895. Místo bylo pro výstavbu příhodné hned z několika důvodů. Holešovicemi vedla dráha směr Drážďany, výhodou byla též blízkost vody a karlínského přístavu, byly zde rozlehlé volné pozemky – a čtvrtým důvodem byl vítr, který z Holešovic foukal mimo město a zápach z jatek tak měšťany neobtěžoval. I tak byla jatka po dlouhou dobu důvodem, proč v této čtvrti nechtěl nikdo bydlet.
Zatímco původní výstavbu dostala na starost stavební firma Alois Elhenický, do modernizace v letech 1925–1929 se zapojily Škodovy závody.
Dva roky po dostavbě jatek vyrostla v industriálních Holešovicích, tehdejším okraji města, továrna na zpracování masa s parním pohonem. Vlastníkem byl Josef Jeřábek, který od manželů Zvěřinových převzal firmu a s ní i patent na výrobu později proslulé Pražské šunky. V místě tehdejšího masozávodu dnes stojí obytné domy a ve dvoře najdete známou kavárnu Osada.
Ale zpátky na jatka – areál byl rozdělen do tří částí: západní, střední a východní. Ta západní sem přiváděla koleje a s nimi železniční vlečky s dobytkem. V tomto cípu se nacházely také vykládací rampy a místa bylo tolik, že zaměstnanci mohli vykládat 18 vagonů najednou. V této části stály i chlévy pro několik druhů dobytka.
Střední část sloužila administrativě, stál tu hostinec, pomník padlým v první světové válce z řad zaměstnanců jatek a také jateční burza, kde se s dobytkem obchodovalo. A byla tu i vrátnice.
Východní cíp se skládal z podzemních chladíren, koníren, kotelny, strojovny, hasičské zbrojnice a dodnes stojící vodárenské věže, která obsluhovala celý areál.
V jatkách od roku 1921 sídlila Řeznicko-uzenářská banka, kudy proudily veškeré platby za prodané a zakoupené zboží. Jen v roce 1929 bankou proteklo 1,87 miliardy korun československých. Zpočátku jatka využívala teplo z vlastní parní kotelny a světlo na plyn. Po výstavbě Elektrárny Holešovice byl v roce 1932 do areálu zaveden teplovod a osvětlení začalo fungovat na elektřinu.
Miliony kusů dobytka ročně
Těžko tomu uvěřit, ale jako jatka sloužil areál až do roku 1983, kdy se místo začalo postupně proměňovat v tržnici. Vzpomínkou na léta, kdy se zdejšími uličkami rozléhal řev prasat a linul pach – pro někoho možná vůně – čerstvého hovězího, jsou už jen přivazovací oka, která lemují sklepy a mnohdy i venkovní části některých budov. Například Halu 28, kde se právě zabydluje řeznictví Naše maso.
Ročně se na zdejších jatkách zpracovalo 87 milionů prasat (i přeštických) a skotu. Jatka zásobovala celou Prahu a její okolí.
Moderní tržnice a současnost
Deset let poté, co byl provoz jatek ukončen a areál se přeměnil na tržnici, o což se postaral architekt Jiří Lasovský, se místo dočkalo puncu kulturní památky. To bylo v roce 1993. Od roku 2023 prochází tržnice další, šetrnou rekonstrukcí podle návrhu architektů z pražského Studio Perspektiv a v roce 2025 si Praha 7 připomněla 130 let od založení areálu.
Vedle farmáři obydlené Haly 22 najdete koutek s food trucky, kde se v létě také promítají filmy a sem tam se tu odehrávají koncerty. V tržnici je i dobře vybavené železářství, drogerie, sídlí tu divadlo Jatka 78, komunitní centrum pro koloběžkáře, obchod Papelote s vyřazenými a recyklovanými papírenskými produkty, kavárna s barem Burza #4, prodejna potápěčských potřeb a spoustu dalších lákadel nejen pro obyvatele z blízkého okolí.
Muži s býkem a Světlonoš
O historii tržnice vypráví hned u vstupu z Bubenského nábřeží dvě monumentální plastiky Muže s býkem, známé jako alegorie Trhu a Jatek. Ta východní je dílem sochaře Bohuslava Schnircha, druhou vytvořil Čeněk Vosmík. Pro zajímavost – Schnirch byl též autorem sochy Jiřího z Poděbrad v Poděbradech nebo soch původního (shořelého) Národního divadla.
Alegorický je také neon, který visí – a po setmění svítí – na průčelí haly 5. Vizuální umělec Michal Škapa na něm vyobrazil vodonoše, který podobně jako o desítky let starší plastiky u vstupu symbolizuje charakter tržnice. Světlonoš odkazuje k odvaze kráčet vstříc budoucnosti – stejně jako sama tržnice, která právě prochází další proměnou. Neon vznikl k 125. výročí jejího založení v roce 2020 a byl součástí světelného festivalu Signal Festival.
zdroj: Holešovická tržnice, Wikipedia, komentovaná prohlídka Holešovické tržnice s Kristianem Mejstříkem
Líbil se vám článek?
Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.
