1. Mileniálové v akci
Noví, a hlavně mladí kuchaři přistupují k práci trochu jinak. A na to nejsou ostřílení šéfkuchaři z let minulých zvyklí. Dřív totiž angažmá v kuchyni připomínalo vojenský dril: volného času zbývalo minimum a řev v kuchyni jaksi patřil k věci. Dnešní adepti na kuchaře razí jiný přístup – chtějí víc volna (i za cenu nižšího platu), neberou život jako jednu velkou honbu za kariérou a drsné zacházení je spíš odradí než zdravě vyhecuje.

Není divu, že pak dochází ke generačnímu střetu, což už tak neradostnou situaci komplikuje ještě víc. Požadavky se nenaplňují a zklamaní kuchaři odcházejí – bohužel nejen z konkrétní kuchyně, ale i z oboru. Řešení? Možnost volby. Nabídněte zájemci kompromis, kterým si ho získáte – i proto, že tak projevíte pochopení pro jeho potřeby a priority. „Lidé se nás hodně ptají na flexibilitu směn a mnozí ocení i nabídku polovičního úvazku,“ přidává tipy Hana Smítalová z personálního oddělení Ambiente.

2. Je to nebezpečné
„Myslím si, že platy v gastronomii zohledňují náročnost a nebezpečnost práce o něco míň než v některých jiných oborech. Třeba ve sklárnách se s určitou mírou rizika počítá, ale ne každý si uvědomuje, jak reálně vypadá práce kuchaře,“ vysvětluje jeden z možných důvodů odlivu kreativní šéfkuchařka Jana Bilíková. Kuchaři se přece neustále pohybují kolem horkých nádob, plamenů a ostrých nožů. Při směně tak dostávají zabrat nejen fyzicky, ale i psychicky.

3. Kuchař z televize
Gastronomie je v módě. Jenže její popularita v mnoha lidech vyvolala zkreslenou představu o tom, jaké to je být kuchařem. Někteří nadšenci si vlivem pořadů o vaření vysnili práci, která nemá se skutečným provozem nic společného, tím spíš, že vaření doma je naprosto jiná disciplína. V kuchyni je zásadní organizovanost, rychlost a systematičnost. Jen tak zvládnete připravovat a vydávat i několik jídel najednou.

Co může pomoct? Především podpora filmů a článků, které ukazují reálné kuchařské prostředí. „Pořady o vaření rozhodně nejsou špatné, ale nemůžeme kuchařinu vykreslovat jako jídlo na Instagramu,“ upozorňuje Jana Bilíková.

4. Nápor na nohy
„Při vaření často stojíte na jednom místě a dlouho pracujete ve stejné poloze, a z toho pak logicky bolí záda i nohy. Určitě je proto dobře, když pravidelně sportujete,“ doporučuje Jaroslav Kozdělka, zástupce šéfkuchaře z Esky. Kvůli nedostatku pohybu musela na operaci křečových žil už spousta kuchařů.

Velmi rozumným opatřením ze strany zaměstnavatele je tudíž příspěvek na kvalitní zdravotní obuv. A dál? Samozřejmě pravidelné přestávky, ale klidně i nějaká ta koruna navíc na fyzioterapeuta nebo workshop s trenérem přímo na pracovišti, jako to mají v dánské Nomě.

5. Lidé chybějí všude
Ještě před pár lety nebyla legrace najít si práci. Teď je ale celoplošný nedostatek zaměstnanců, takže proč by to kuchaři nezkusili jinak a jinde? Třeba i proto, že mají pocit, že tam jejich náročnou práci ocení víc – a nejen finančně.

Zpátky do gastronomie je (a nejen je!) můžou přitáhnout HR benefity – a jsme zpátky u pověstných personálek a přestávek během dne. V Ambiente lidé navíc dostávají kartičky na výraznou slevu do ostatních podniků společnosti, mají volno na Štědrý den a tahákem jsou i vzdělávací programy a možnost růstu: být u zrodu nové restaurace, nebo se dokonce stát jejím společníkem.

Máš rád práci v gastronomii, dobrodružství a týmovou práci? Zapoj se!