Solený mandarinkový lambik nebo ukrajinský ležák s koriandrem. Znáte tyhle divoké přitom tradiční pivní styly?

20. února 2024
Foto: Kateřina Antoš
Účastníci kurzu Maximum o pivu za sebou mají prvních pět měsíců nabitého harmonogramu a dalších pět je čeká. Jednou z nedávných zastávek byl karlínský Beergeek, prodejna řemeslných piv. Kurzisté se tam přesvědčili o tom, že pivní styl nelze jen tak zaškatulkovat a že při vaření ani pití piva se fantazii meze nekladou. Co ochutnat, až budete chtít posunout své znalosti i senzoriku zase o kousek dál?

Plán tříhodinového setkání s odbornicí na pivo Olgou Romanovou zněl jasně: naučit se určovat chuť, barvu a sílu piva a seznámit se se základní paletou pivních stylů. Po třech hodinách příjemné přednášky, doprovozené už náročnější degustací, si toho však účastníci kurzu osvojili ještě daleko víc. 

Vypalte z tanku pivo jako křen!

Trénink dělá mistry, proto vás naši mistři výčepní postaví za výčep a naučí čepovat hladinku, šnyt i mlíko. Vysvětlí rozdíl mezi míchaným a řezaným a také se dozvíte všechno o spletitých cestách piva do půllitru. Na konci kurzu si odnesete diplom a dárek.

Přihlašujte se zde.

Pivní styly

Svrchně kvašená ječná piva (IPy, Apy, Porter), svrchně kvašená pšeničná (Berliner Weiss, Gose…), spodně kvašená – známá jako ležák/lager, spontánně a hybridně kvašená. To jsou kategorie, které nám pomáhají lépe se v pivu vyznat. Styl konzumentovi naznačí, jakou chuť, sílu i barvu může očekávat, napoví, jaký příběh a cesta za pivem jsou, a zejména – dává sládkům možnost křížit a rozvíjet různé styly tak, aby vznikaly nové, ještě zajímavější. Takové, které dokážou zaujmout i ty, kdo pivu zrovna neholdují. I o tom se na kurzu studenti přesvědčili.

Chuť piva

Co člověk, to jiné chutě. A tak nám může pivo chutnat malinko jinak než kolegovi u stolu (i pokud jsou obě stejně načepovaná). Záleží ovšem také na tom, jak dobře máme vytrénované chuťové buňky. Než se kurzisté pustili do degustování, stanovila se fakta – tedy 6 základních faktorů, které určují charakter piva: 

  • slad (určuje barvu, chuť, sílu, vůni),
  • chmel (určuje hořkost, aroma, antimikrobiální vlastnosti),
  • kvasnice (určují vůni, chuť, celkový vzhled, sedlinu),
  • voda použitá k vaření piva,
  • země původu chmelu a sladu (stejně jako terroir u vína), 
  • aditiva (ovoce, pyré, byliny).

A jak probíhala degustace?

Jako první se ochutnával Sibeeria Timeless Oak Aged Barrel Pale lager – čtrnáctistupňový ležák s velkým množstvím nesladového ječmene. Po uvaření si pivo poleželo ve francouzském dubu, který podtrhl aroma chmele Saaz Special. V poslední fázi fermentace byly do piva přidány pražené dubové kostky. Překvapením pro kurzisty bylo, že i přesto si ležák zachoval jemně zlatavou, světlou barvu. Má ovšem plné tělo a 5,6 % alkoholu.

Následoval další vzorek, Sibeeria Cryonaut – důkaz toho, že pivní styl není dogma a můžeme ho lehce změnit. I když technicky vzato jde o ležák, výsledek spolupráce Plzeňského pivovaru a vysočanského Sibeeria si vysloužil název Cold IPA. Jedná se o dvanáctistupňové suché pivo s výraznější hořkostí a citrusovo-tropickým aromatem. Cryonaut prošel svrchním ječným kvašením (při nízké teplotě) za přítomnosti ležákových kvasnic a IPových chmelů – proto Cold IPA.

Sedmnáctistupňový Zíchovec Zhytnytsia Yevropy byl třetím vzorkem a ukázkou zdařilého pokusu o vytvoření nového pivního stylu – ukrajinského golden ale. Na golden alu se sladším aromatem a nižší hořkostí než u běžných (amerických a belgických) předchůdců se podílel pivovar Zíchovec a spisovatelka, publicistka a ambasadorka ukrajinského pivovarnictví Lana Svitanková.

Jde o pšeničné svrchně kvašené pivo s přídavkem koriandru. Věděli jste, že před válkou na Ukrajině byla tato země jedním z největších exportérů koriandru na světě? Na Zhytnytsia Yevropy („chlebík Evropy“) byla použita ukrajinská odrůda chmele Zagrava („záře“). 

Ukrajinský golden ale jsme následně porovnávali s tradičním belgickým pšeničným Wit Bierem Saint Bernardus a německým Weihenstephanerem. Na rozdíl od ukrajinského příbuzného byly v těchto pšeničných „weissbierech“ cítit typické tóny banánu a hřebíčku. Jednou z novinek pro kurzisty byl například fakt, že za vůní banánu nestojí přítomnost pšenice, ale její reakce s kvasinkami z pivovarských kvasnic. 

Elegantním závěrem pšeničného dobrodružství byl pouze osmistupňový Berliner Weiss Kennedy Schneeule, za studena chmelený japonskou odrůdou Sorachi Ace a německým Hellertauer Blanc. Výsledkem je jemně citrusové pivo 3,5 % alkoholu a připomínkou, že pivo se chutí může blížit… proseccu? Takže vlastně takový kyseláč!

Stejně jako z degustační večeře nelze odejít bez dezertu, ani ochutnávka piv v karlíně se bez sladké tečky neobešla. „Tohle pivo z plechovky neteče, ale pomalu leze,“ poznamenala Olga Romanová a před každého účastníka postavila sklenku Sibeeria Yummy – pivního stylu Pastry Sour Ale připraveného z ječných a pšeničných sladů, mangového a meruňkového pyré, chmelu, a hlavně laktózy a pšeničných i ovesných vloček. Jelikož chutná spíš jako hutný ovocný džus, nebo dokonce koláč, stačí ho opravdu sklenka – tohle svrchně kvašené pivo má 22 stupňů a 6,7 % alkoholu.

Na úplný závěr ochutnali kurzisté skutečný klenot – Salted Tangerine Peel Lambic beer. Lambic beer neboli lambik je typický belgický styl – za studena chmelené pšeničné spontánně kvašené pivo svěřené speciálně vyšlechtěným kvasnicím z belgického údolí Zenne, které leží jihozápadně od hlavního města. 

Použitý chmel bývá mnohdy sušený, takže pivu nepředá výraznou chuť, která by mohla přebít ostatní suroviny. V tomto lambiku hrála prim solená mandarinková kůra, která mu propůjčila výrazné citrusové, až karamelové tóny. Šlechtěné kvasinky nejsou v pivu jen tak – zajišťují příjemnou kyselinu a dlouhou trvanlivost. Tenhle lambik si totiž budete chtít vychutnávat po doušcích!

Líbil se vám článek?

Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.