facebook
instagram

Česká kuchyně vánoční aneb Co vrátit na sváteční stůl

Ilustrace štědrovečerní večeře s rodinou, tradičními pokrmy a vánočním zdobením symbolizuje hojnost a soudržnost.
16. prosince 2025
Foto: Archiv Ambiente
Navštívili jsme spisovatelku a výtvarnici Kamilu Skopovou, která se dlouhá léta věnuje národopisu, a tak moc dobře ví, jak chutná česká lidová kuchyně. Vypůjčili jsme si od ní pár vánočních receptů, ze kterých stojí za to setřít nános času.

Nadrobno z UMu

Dvě ženy zkoumají zrní v zeleném pšeničném poli, mobilní telefony v rukou.
Nakoukněte pod pokličku toho, co se urodilo v našem vzdělávacím a inovačním centru UM. Do hloubky se dočtete o obilí, mouce i mlýnech, o putování za středoevropskou kuchyní nebo o jednotlivých surovinách. Nabyté vědomosti a poznatky chceme sdílet se stejnými nadšenci do gastronomie, jako jsme my.
Přečtu si Nadrobno

Česká kuchyně je všechno, jenom ne monotónní! Dokládá to mimo jiné práce lidí, kteří prozkoumávají různé vrstvy a barevnost naší tradice. „Zabývám se lidovou kulturou a neustále tvrdím, že její nedílnou součást tvoří nejen tanec, písně, kroje, řemesla nebo architektura, ale i strava. Ovšem pozor! Nemluvím teď o Rettigové, Kejřové nebo Sandtnerové. Ty popisovaly hlavně měšťanskou pracnou kuchyni, a právě z jejich díla nejspíš plyne mylná představa, že je česká kuchyně těžká a nezdravá,“ vypráví Kamila Skopová, autorka desítek knih, které zaznamenávají původní zvyky, slavnosti i všednosti života na venkově.

Lidová podoba naší kuchyně je naopak velmi zdravá. Lidé si tenkrát vystačili s tím, co zrovna měli k dispozici, vařili tudíž sezonně a jednoduše, takzvaně z hrsti do hrnce,“ pokračuje Kamila Skopová a zdůrazňuje: „Lidová kultura se často považuje za okrajové téma, přitom dává základ všemu kulturnímu. Většina velkých osobností našeho národa pocházela právě z lidového prostředí.“  

Obřadní Vánoce 

Adventní nálada vzbuzuje chuť prolistovat nejnovější počin Kamily Skopové o tradičních českých Vánocích. „Demokritos říkal, že život bez svátků je jako dlouhá cesta pouští bez odpočinku. Lidé kdysi po celý rok hodně dřeli, museli přečkat časy odříkání a dnes už jen těžko představitelnou chudobu, a když pak nastaly svátky, dovedli to pěkně rozpálit. Navařili, napekli, pozvali příbuzné, roztančili hospodu… Naši předci žili ve vlnách, kdežto my žijeme v dostatku a v jakési rovině,“ zamýšlí se autorka a přeje si za všechny: „Bylo by hezké, kdybychom se zase naučili pořádně slavit a vnímat onu svátečnost u stolu.“

Kdo se v této knížce dočte na stránku číslo 59, objeví recepty z vánoční lidové a pro srovnání taky z měšťanské kuchyně 19. století. V majetných (pražských) domácnostech se podávali šneci a krémová rybí polévka, ryba načerno, kapr na šalvěji nebo vinná klobása, ale třeba i krůta s kaštanovou nádivkou, zajíc na smetaně a novoroční dort, zatímco v chalupách se hodovalo jinak.

Chudší rodiny si na Štědrý den mohly dopřát hrachovou či rybovou polívku (s hrachem a zeleninou imitující rybí maso), jahelník nasladko a pečivo zvané peciválky spařené smetanou nebo kynutý jablečný věnec podobný závinu, který se před upečením stočí na plechu a ozdobí vlašskými ořechy nebo tvary ze zbylých odkrojků těsta.

K vánočce se (21. 12., na sv. Tomáše) vařívala muzika – kaše ze sušeného ovoce a oříšků, a z vánočkového těsta se symbolicky pekla ryba ve formě, poněvadž ryby bývaly pro venkovany nedostupné. 

Hostinu s devatero jídly obvykle doplnil česnek, který chrání před zlými silami, a med, jelikož podporuje dobrotu v lidských srdcích. Stejně tak se věřilo, že hrst obilí pojistí úrodu v následujícím roce. Při večeři nescházelo ovoce, ořechy, vánočka ani chleba – a děkovná modlitba. Vděčnost za prostřený stůl a společnost okolo něj patří mezi tradice, které bychom měli zachovávat přednostně.

Z receptáře

Připomínku zasluhují receptury, které v sobě nesou odkaz krajů a regionální bohatství naší české kuchyně. Ze sbírky Kamily Skopové jsme převzali návod na hubník čili variantu houbového kuby, která má původ na Vysočině, a sdílíme i postup na chlupaté buchty tradované v oblasti Chrudimska a na cukroví přezdívané pokroutky nebo šišmáčky. V případě hubníku a makové náplně do buchet se neuvádí přesné množství ingrediencí – připravují se podle zkušenosti i dle zásob ve spíži. 

Hubník neboli houbovec 

Ingredience: 

  • sušené houby
  • voda s mlékem v poměru 1 : 1
  • kmín, celý i drcený 
  • starší veka nebo houska 
  • cibule
  • česnek 
  • sádlo 
  • škvarky 
  • sušená majoránka
  • mletý muškátový oříšek 
  • mletý sušený zázvor 
  • vejce, bílky a žloutky zvlášť (podle množství směsi na hubník) 
  • sůl 

+

máslo a strouhanka na vymazání a vysypání pekáče 

Postup: 

  1. Sušené houby předem namočte na několik hodin do vody s mlékem, poté sceďte a uvařte v osolené vodě s celým kmínem. Po uvaření slijte vývar – část ho uchovejte na později – a houby dejte vychladnout. 
  2. Starší pečivo nakrájejte na kostky a mírně navlhčete vývarem z hub. 
  3. Cibuli pokrájejte nadrobno a zpěňte na sádle. V jiné pánvi orestujte česnek a prolisujte. 
  4. Uvařené a zchladlé houby nasekejte na menší kousky a promíchejte s pečivem, cibulí a česnekem. Přidejte i škvarky a koření. 
  5. Z bílků vyšlehejte pevný sníh. 
  6. Do směsi zamíchejte žloutky a na samý závěr jemně zapracujte vyšlehané bílky. 
  7. Hubník pečte v menším pekáči vymazaném máslem a vysypaném strouhankou. 

Poznámka: V některých receptech se hubníkem myslí nákyp ze slané krupicové kaše, která zastupuje základ z pečiva.

Chlupaté buchty 

Na těsto: 

  • 30 g čerstvého droždí 
  • vlažné mléko dle potřeby
  • 400 polohrubé nebo hladké mouky, prosáté
  • 50 g cukru krupice 
  • vanilkový cukr 
  • 2 žloutky
  • lžička rumu 
  • špetka soli 
  • kůra nastrouhaná z jednoho citronu 
  • 80 g másla, rozměklého

+

suroviny na makovou nádivku (jako do koláčů)
řepný sirob nebo med
strouhaný perník nebo rumové perníčky

Postup: 

  1. Smíchejte rozdrobené droždí, trochu vlažného mléka, cukru i mouky a počkejte, až vzejde kvásek. 
  2. Do mísy s moukou dejte kvásek, všechen cukr, mléko, žloutky a ostatní ingredience včetně másla a vypracujte hladké těsto. Nechejte kynout při pokojové teplotě.  
  3. Vykynuté těsto rozdělte na bochánky podobné těm na dukátové buchtičky a plňte nádivkou z máku. Naplněné buchty skládejte jednu vedle druhé do vymazaného pekáče a nechte ještě chvíli dokynout. 
  4. Buchtičky upečte dozlatova v troubě vyhřáté na 170 °C, ideálně tři dny před plánovaným servírováním. 
  5. Jakmile u stolu dojde na moučník, pečivo napařte nebo dejte rozpéct do trouby, postupně máčejte v zahřátém řepném sirobu či medu a rovnou obalujte v nastrouhaném perníku. 

Nádivka: 

  1. Mletý mák spařte vařícím mlékem, krátce povařte a nechte 2 minuty odstát. 
  2. Oslaďte dle chuti a vmíchejte i špetku soli, přiměřeně (po lžíci) másla a rumu, skořici a mletý badyán, popřípadě trochu smetany nebo dětské krupičky na zahuštění. 

Pokroutky 

Ingredience: 

  • 300 g hladké mouky
  • 250 g škvarků, nesolených
  • 150 g cukru krupice 
  • 1 sáček vanilkového cukru 
  • 2 lžíce kakaa
  • 1 vejce
  • 1 lžička mleté skořice
  • 1 lžička mletého hřebíčku 
  • nastrouhaná kůra z jednoho citronu  

+

mandle nebo lískové oříšky (loupané) 
vanilkový cukr na obalení  

Postup: 

  1. Z uvedených surovin vypracujte hladké a celkem tuhé těsto. Uložte ho na pár hodin do chladu. 
  2. Dlaněmi vytvarujte kuličky o velikosti lineckých koleček a rozmístěte je na plech vyložený pečicím papírem.
  3. Do středu pokroutek zapíchejte mandle nebo lískové oříšky. 
  4. Cukroví pečte asi 10 minut při teplotě 180 °C. Ještě teplé ho obalujte ve vanilkovém cukru. 

Poznámka: Kdo má chuť, může uprostřed „šišmáčků“ vyhloubit prstem důlky a upečené cukroví naplnit džemem. Odleželé chutná nejlépe! 

Kamila Skopová 

Narodila se v roce 1944 v Praze a při své profesi reklamní grafičky se před lety rozhodla studovat národopis. „Byl to únik od reklamy k oboru, který mě odmala fascinoval. Rodiče koupili v Orlických horách chalupu po vysídlených Němcích a vzpomínám si, jak jsem obdivovala krásu pozůstalých malovaných skříní a stavů,“ vrací se autorka do dětství. Dnes spoluvytváří výstavy lidové kultury pro muzea a skanzeny, učí o lidovému oděvu na Škole folklorních tradic a sdílí vědomosti s folklorními soubory. V pohádkové roubence poblíž Hlinska píše knihy i kalendáře, které sama ilustruje a nechává je vypovídat o tom, kdo jsme jako Češi byli a stále jsme.

ambiLogo

Líbil se vám článek?

Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.

Dále servírujeme