České pivo si zaslouží české sklo. Lucie Janečková z Institutu PIVO o nových půllitrech pro Lokály a Ambiente
Lucie, kdy se začal celý projekt řešit a jaké byly tvoje první pocity?
Pracuju na tom už skoro dva roky. Všechno začalo loni v lednu, kdy mi Tomáš Karpíšek (pozn. red.: zakladatel Ambiente) napsal o výstavě půllitrů, které coby semestrální práci na UMPRUM navrhli studenti. Na výstavu přišla silná sestava různých lidí z Ambiente a já byla velmi mile překvapená, jak krásné kousky studenti vytvořili. Do jednoho návrhu jsem se zamilovala na první pohled. Už tehdy jsme si bez dlouhého domlouvání řekli: „Tak tenhle by byl v Lokále skvělej.“ A o dvacet měsíců později jsme ho začali testovat v provozu.
Co rozhodlo o tom, že se ze studentských prací stane velký projekt Ambiente?
Díky výstavě začaly vyvstávat různé otázky: nechceme se o možnost mít v hospodách vlastní půllitry začít zajímat víc? A také k nám přišla informace, že ve sklárně Bomma ve Světlé nad Sázavou umějí vyrobit pivní lisované sklo. Takže jsme začali počítat náklady a řekli si: pojďme to vzít vážně a pořádně se do toho opřít.
Jak jste v záplavě studentských návrhů vybírali ty pravé?
Na výstavě jsme viděli přibližně 15 půllitrů. Z těch jsme si rešerší vybrali tři, které jsme chtěli rozvíjet dál. Sešli jsme se autory a pak jsme se s nimi setkávali pravidelně. Vznikly první prototypy z pryskyřice, abychom viděli, jak budou půllitry vypadat, když budou průhledné. Na výstavě totiž byly modely z bílého plastu, jak vyšly z 3D tiskárny.
Nakonec jste ze tří půllitrů vybrali jen dva. Jak jste rozhodli, který půllitr půjde do Lokálů a který do Ambiente?
Od začátku jsme měli jasně v tom, že půllitry budou jen dva, ale líbily se nám tři. Věděla jsem, že jednomu ze studentů budeme muset říct, že jsme si jeho návrh nakonec nevybrali, a bylo mi to hrozně líto. Postupnými diskusemi, i s výčepními, se to rozdělilo tak, že v Lokále bude půllitr s prolisy, který navrhla Tereza Bláhová s odkazem na historické pivní sklo, a ten více designový, s obličejem, od Jáchyma Kuzy, půjde do podniků Ambiente.
Právě „obličejový“ půllitr pro Ambiente měl během vývoje dvě varianty. V čem se lišily?
Rozhodovali jsme se, jestli prolis bude na skle zevnitř, nebo zvenku. V původním návrhu byl uvnitř, ale obávali jsme se toho, jak by se v půllitru pivo chovalo, jak by držela pěna a taky jak by se myla sklenice. Při testování jsme zjistili, že byť obličej uvnitř vypadá skvěle, zanikne ve chvíli, kdy se do sklenice načepuje pivo – viditelné zůstaly jen oči. Proto jsme si nechali vyrobit i prototyp s obličejem zvenku, tahle varianta nakonec vyhrála a Jáchym ji dál rozpracoval.
Testování v hospodách
Zmínila ses o testování. Co všechno jste museli ověřit, než jste pustili sklo do výroby?
Už prvních, pryskyřicové modely odhalily hodně. I když studenti připravili návrhy skvěle, musely se pak potkat s praxí. S výčepními jsme například ladili tloušťku ucha nebo řešili mytí půllitru. Když studenti zapracovali úpravy, nechali jsme od každého typu vyrobit 150 skleněných kusů a začalo ostré testování. Než šly prototypy do hospod, ještě je otestoval Institut PIVO v UMu, abychom měli jistotu, že sklo nepraská.
Odhalilo testování v reálném provozu nějaké nedostatky?
Ano, už v UMu jsem si všimla různých detailů, například ostřejších spojů na skle, což později potvrdili i výčepní a hosté. Zpětná vazba nás také přiměla zamyslet se nad stabilitou sklenice. Ale celkově převažovaly pozitivní reakce. Samozřejmě se našli lidé, kteří nemají rádi změny nebo jim nesedl vizuál, ale většina štamgastů nám fandí a líbí se jim příběh českého skla pro české pivo.
Je výroba lisovaného pivního skla v něčem specifická oproti běžným sklenicím?
Musí být pevné, nesmí být křehké – jinak by bylo dost zraněných výčepních. (smích) Proto nabírá na tloušťce, ale zase nesmí být moc silné. Důležitá je skelná hmota – to už je ovšem na sklárně. Pak řešíš praktické věci: Je dostatečně velký? Není ryska moc vysoko, vejde se pěna? Co ucho, těžiště? Musí to hrát na obě strany – pro výčepní, aby se dobře čepovalo, pivo teklo po stěně a sklo se snadno mylo, ale i pro štamgasty. Aby se z něj dobře pilo, pěna byla akorát a půllitr udržel správnou teplotu piva. A v neposlední řadě – a to je podstatné i pro kolegy na place – nesmí být moc těžký.
Proč jste si pro tak náročný úkol vybrali právě sklárnu Bomma?
Hlavní myšlenkou bylo vrátit českému pivu české sklo. I když u nás vznikají různé půllitry, čistě lisované sklo se tu dlouho nedělalo. Bomma nám potvrdila, že má na tento úkol technologii i kapacitu. Navíc používají český křišťál, takže je sklo krásně čisté. Sklárna je do projektu zapojená od začátku a spolupráce funguje skvěle.
Cesta k výrobě a nasazení do provozů
V jaké fázi je projekt nyní a kdy se nových půllitrů dočkáme?
Na konci listopadu sklárna vyrobila dva tisíce kusů od každého půllitru s již zapracovanými úpravami, které vyplynuly z menšího interního testování. Teď je máme až do konce ledna nasazené v pěti restauracích. Půllitry pro Lokál si můžete vyzkoušet v Lokálu Dlouhááá a Korunní, půllitry Ambiente mají v Kantýně, Kuchyni a v Brasileiru Slovanský dům. V příštím roce se s nimi pak budou hosté setkávat ve všech našich restauracích.
O jakém množství půllitrů se bavíme?
Začínáme menší várkou, ale celkově počítáme s 30 tisíci kusy pro Lokály a kolem 12 tisíci pro Ambiente. Je třeba brát v potaz, že sklo má v provozu krátkou životnost a musí se neustále dovyrábět. Pro mě je proto klíčové, aby zásoby nedošly. Se sklárnou budeme nadále v úzkém kontaktu – i pro ně je to velký projekt a počítají s výrobou i v dalších letech.
Jak bude probíhat výměna původních půllitrů za nové?
V zásadě to bude tak, že v neděli večer se uklidí a v pondělí se začne s novým sklem.
Až budou půllitry v restauracích, budete dál sbírat zpětnou vazbu?
Určitě. Názor našich hostů je pro nás důležitý a jakákoli reakce nás posouvá dál.
Lokál: Poctivá hospoda a pivo jako křen
Líbil se vám článek?
Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.
