facebook
instagram

Jak se vyznat ve zvěřině: Které maso je nejjemnější a které má nejvýraznější chuť

Zvěřinová hostina v Kuchyni.
15. října 2025
Foto: Lucie Van Vuuren
Zvěřina má chuť, která se nedá napodobit. Maso z volně žijících zvířat získává svou výjimečnost díky pestré stravě, pohybu a zralému věku. Je výživné, málo tučné, a přitom výrazné. V kuchyni má dlouhou tradici a stejně jako u jiných mas se jednotlivé druhy liší chutí, barvou i strukturou.

Kuchyň: české jídlo, pivo a Praha jako na dlani

Pro Pražany, kterým chyběl důvod vydat se na Hrad. Pro znavené výletníky. I pro hladové návštěvníky Národní galerie. Všichni jsou vítáni! Přijďte do Kuchyně na Pražském hradě, kde šéfkuchař Marek Janouch se svým týmem vaří poctivá česká jídla. Užijte si i pečlivě ošetřené pivo a Prahu jako na dlani.
Uděláte si rezervaci?

Zvěřina bývá nejlepší na podzim, kdy je zvíře i maso v ideální kondici. Pro kvalitu zvěřiny je však zásadní zejména původ. V posledních letech přibývá nabídka tzv. farmové zvěře – zvířat chovaných v oplocených oborách a často přikrmovaných. 

Takové maso je sice dostupnější, ale ztrácí to, co dělá zvěřinu zvěřinou: divoké aroma, přirozenost i myšlenku udržitelnosti. Proto většina kuchařů sází na maso zvířat, která žila a zemřela v lese – často ho berou od známých myslivců nebo ze specializovaných bouráren, které spolupracují s lokálními sdruženími.

Záleží i na tom, jak zvíře zemře. Správný lovec ví, že klíčem je klid – zvíře by mělo být střelené při čekané, ne po nahánění. Stres z lovu totiž mimo jiné ovlivňuje chuť masa. V kuchyni se kvalita pozná snadno: čerstvé maso krásně voní, je pružné a po zmáčknutí se vrátí do původního tvaru. Pokud má po upečení „blátivou“ konzistenci, pravděpodobně prošlo teplotním šokem – bylo zmrazené a zase rozmrazené.

Druhy zvěře

Myslivci ji tradičně dělí na spárkatou a pernatou.

  • Spárkatá zvěř zahrnuje kopytníky – srnčí, dančí, jelení i černou zvěř, tedy divoké prase. Do party se ale přidává i zajíc – i když kopyta nemá, v kuchyni se bere jako jeden z nich.
  • Pernatá zvěř, to jsou bažanti, divoké kachny, holubi, koroptve a další lovné ptactvo.

Zvěřina se také dělí na světlou (srnčí, dančí, jelení, zajíc, pernatá) a černou (kančí). Rozlišuje se podle barvy masa, obsahu tuku a charakteru chuti.

Srnčí

Srnčí je jemné, libové a má lehce nasládlou chuť. Patří k nejdostupnějším druhům zvěřiny a je ideální volbou pro ty, kteří tento typ masa teprve objevují.

  • Partie a úpravy: Hřbet a svíčková se hodí na minutky – třeba na medailonky nebo řízky. Kýta je skvělá na pečení nebo rolády, plec a krk se využívají na ragú a guláš. Žebra zase poslouží ve vývaru.
  • Zajímavost: Srnčímu se říká „dámská zvěřina“ – vyniká totiž jemností a lehkostí.

Dančí

Dančí maso má pevnější strukturu než srnčí, ale není tak tmavé a výrazné jako jelení. Chuť je harmonická, jemná, zároveň však plná.

  • Partie a úpravy: Hřbet a svíčková jsou výtečné na medailonky nebo steaky. Z kýty se dělají pečeně a rolády, plec a krk se pak hodí na klasiky, jako je zvěřina na červeném víně, se šípkovou nebo na rozmarýnu. Pokud vás baví experimentovat, klidně si připravte dančí burger.
  • Zajímavost: Daněk není původní český druh – byl k nám dovezen a zdomácněl až v novověku.

Jelení

Patří mezi tmavá masa. Je pevnější, šlachovitější, ale chuťově velmi ušlechtilé. Připomíná hovězí, jen s typickým „lesním“ tónem.

  • Partie a úpravy: Hřbet a svíčková jsou jasná volba na steaky nebo tatarský biftek. Kýta je vynikající pečená či dušená na víně, plec a krk najdou uplatnění v ragú a guláši. Žebra a ořez se hodí do vývarů.
  • Zajímavost: Existují nejen hnědí, ale i bílí jeleni. Jejich původ je obestřen tajemstvím a jsou považováni za světovou raritu. Žijí v oborách v několika zemích a Česko má v počtu chovaných kusů světové prvenství.

Kančí (divočák)

Kančí je tmavé, aromatické maso s lehce nasládlou „divokou“ chutí. Má víc tuku než ostatní zvěřina, a proto zůstává krásně šťavnaté.

  • Partie a úpravy: Kýta a plec se využívají na pečeně a guláše. Krk je vhodný na dušená jídla, hřbet se dá připravit na minutky. Z boku a žeber se dělají klobásy a paštiky.
  • Zajímavost: Divočáci patří mezi nejrozšířenější pozemské savce. Přemnožení a stížnosti obyvatel však často vedou k organizování hromadných odstřelů.

Zajíc

Maso ze zajíce je libové, tmavší a vyniká osobitou, jemně nasládlou chutí. Má tradici hlavně na českém venkově.

  • Partie a úpravy: Celé zadní běhy se připravují na smetaně, na víně nebo na rozmarýnu. Přední běhy a hřbet se hodí k pečení nebo dušení, drobnější části do ragú.
  • Zajímavost: Zajíc je rychlík, dokáže pelášit rychlostí až kolem 55 km/h a dělat až pětimetrové skoky.

Bažant

Libové, světlé maso, které chuťově stojí mezi kuřetem a koroptví. Z prsou bývá sušší, ze stehen šťavnatější.

  • Partie a úpravy: Prsa se dají připravit na rychlou minutku, ale i na víně, stehna se dusí nebo pečou. Výborný je i celý pečený bažant s nádivkou.
  • Zajímavost: Bažant byl odjakživa symbolem přepychu a patřil na šlechtické tabule.

Divoká kachna

tmavší a výraznější maso než domácí kachna. Je libovější, s pikantní chutí, ve které se odráží život v přírodě.

  • Partie a úpravy: Prsa využijete na steaky nebo pečení v celku, stehna na konfitování či ragú. Z křídel a skeletu se připravuje silný vývar.
  • Zajímavost: Chuť divoké kachny se od domácí liší natolik, že si je téměř nejde splést.

Holub

Holubí maso je šťavnaté, tmavší a jemně nasládlé. Obvykle se zpracovává maso holoubat, které je považováno za pochoutku.

  • Partie a úpravy: Celé holoubě se peče nebo plní, prsa lze připravit minutkově, stehnům svědčí dušení.
  • Zajímavost: V minulosti byl holubník takovou živou spižírnou – holubi byli cenným zdrojem masa v době, kdy byl na statcích nedostatek potravin, tedy na jaře.

Není holub jako holub

Z kulinárního hlediska se holub (konkrétně holub divoký nebo hřivnáč) řadí mezi pernatou zvěř.

Rozdíl je v původu:

  • Domácí holuby (chované na farmách, tzv. holuby masné) lze označovat jako drůbež, podobně jako kuře nebo krůtu.
  • Divocí holubi (např. holub hřivnáč) jsou zvěřina – loví se a mají typickou zvěřinovou chuť, tmavší maso a výraznou vůni po lese a obilí.

Koroptev

Koroptev dřív bývala běžnou součástí loveckého jídelníčku i české kuchyně, ale dnes ji v přírodě prakticky nelze legálně lovit. Koroptev polní je u nás přísně chráněná a její stavy jsou dlouhodobě velmi nízké

Na trhu se ale můžete setkat s koroptví z farmového chovu – obvykle z Polska, Maďarska nebo Francie. Tyto kusy se legálně prodávají jako zvěřina, podobně jako třeba bažanti z farmových chovů. Koroptví maso je drobné, světlé a velmi jemné. Patří k nejdelikátnější pernaté zvěřině.

  • Partie a úpravy: Obvykle se peče v celku a doplňuje kořenovou zeleninou nebo vínem.
  • Zajímavost: V zimě se koroptve při dlouhotrvajícím sněžení často nechají zavát sněhem a navzájem se zahřívají. 

Křepelka

Křepelčí maso je velice jemné, křehké a má delikátní, mírně nasládlou chuť. Patří k drobné pernaté zvěři a v kuchyni se cení pro svou šťavnatost a rychlou přípravu

  • Partie a úpravy: Celá křepelka se obvykle peče nebo griluje, výborná je i plněná. Prsa se hodí na minutky, stehýnka na konfitování či dušení. Kosti lze využít na silný, aromatický vývar.
  • Zajímavost: Křepelčí vejce jsou spojována s povzbuzením vitality a sexuální touhy.
View post on Instagram
 

Čas si dopřát, v Kuchyni servírují zvěřinovou hostinu!

Zvěřinové hostiny se v Kuchyni pořádají každý rok. „Tu letošní stavíme na kančí krkovici, kančích líčkách a dančím hřbetu,“ vypočítává šéfkuchař Marek Janouch.

Co konkrétního je na menu?

  • Studené předkrmy: dančí tatarák nebo pomalu pečený dančí ořech s ostružinou a rakytníkovo-křenovou majonézou
  • Teplé předkrmy: pečené kančí líčko na červeném víně se strouhaným lanýžem nebo restované hřiby
  • Hlavní chody: pečená kančí krkovice s houbovou omáčkou a lehce nakyslými liškami nebo grilovaný dančí hřbet se silnou zvěřinovou omáčkou

View post on Instagram
 

Hostina v Kuchyni vždy trvá dva až tři měsíce. Veškerá zvěřina pochází od firmy Bidfood, konkrétně jde o značku Petrov. „Ta ji získává od mysliveckých sdružení, která se o zvěř celoročně starají dle mysliveckého práva. Zvířata k nám přicházejí už vybouraná, v podobě jednotlivých partií,“ vysvětluje Marek Janouch.

V Kuchyni zvěřinu upravují různými způsoby. „Pečeme ji, dusíme, děláme z ní steaky, nebo servírujeme syrovou zvěřinu v podobě tataráku. Po Novém roce bychom rádi do hostiny vrátili také carpaccio,“ komentuje šéfkuchař s tím, že k hostině si můžete dopřát i speciální vinné párování

„Zároveň se do zvěřinových hodů snažíme zakomponovat vše, co k lesu patří – rakytník, aronii, brusinky, hříbky i lišky,“ říká Janouch.

A jaká je Markova nejoblíbenější zvěřinová partie? Dančí hřbet! Ale ještě větší radost má tento rok z druhého hlavního chodu. „S kančí krkovicí jsme ze začátku trochu tápali. Pak jsme se rozhodli upéct ji na bylinkách a hosté si ji teď chválí ještě víc než dančí hřbet,“ konstatuje s úsměvem.

A nakonec jeden tip od šéfkuchaře na doma: „Udělejte si svíčkovou omáčku. Kýta z jelena nebo daňka je na to geniální. Divočáčí guláš je taky skvělý, ale už náročnější,“ uzavírá.

ambiLogo

Líbil se vám článek?

Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.

Dále servírujeme