Jiná plemena, stejná kvalita i zpracování. Amaso nově odebírá také jalovice a voly z angusu, charolaisu a dalších
Amaso: Kvalitní české maso a uzeniny
Když Amaso v roce 2011 otevřelo, v bourárně zpracovávali pouze jalovice a volky plemene český strakatý skot a po roce přibylo také vepřové z přeštického černostrakatého prasete. Později pak vepřové plemeno duroc, které řezníci připravují výhradně pro Lokály.
Řezníci se ale v posledních měsících potýkali s nedostatkem českého strakatého skotu v důsledku zvýšeného vývozu českého hovězího do zahraničí. Naštěstí české louky, pastviny a chlévy skýtají i další kvalitní plemena, která nabízejí stejně chutné a mramorované maso.
A tak se řeznický repertoár v bourárně a výrobně v Jenči rozšířil o nové přírůstky. Do bourárny putují také kříženci níže jmenovaných plemen. „Nabízíme stále stejně vysokou kvalitu a mramorované maso špičkové chuti. Necháváme ho zrát a staříme ho stejným způsobem jako dřív,“ říká o novém hovězím v Amase řezník a uzenář František Kšána.
Hovězí z Amasa
Aberdeen angus
První mládě plemene známého i jen jako angus se v České republice narodilo v roce 1992. Dobytek má 61% jateční výtěžnost a jemnou kostru, která pro řezníky znamená méně odpadu při výrobě. Plemeno vyniká také plodností a snadnými porody. Maso se vyznačuje výrazným mramorováním, křehkostí, šťavnatostí a specifickou chutí.
Jeho domovem je severovýchodní Skotsko. V krajích Aberdeenshire a Forfashire se tento typ dobytka chová od počátku 18. století a v polovině 19. století tam bylo plemeno vyšlechtěno. V roce 1860 byla zvířata poprvé importována do Kanady a následně do USA, kde došlo ke zvětšení jejich tělesné váhy. Později se angus rozšířil do celého světa.
Hereford
První kusy – respektive 1200 jalovic – bylo do Česka přivezeno z Kanady v letech 1974–1975. Chov se soustřeďoval na Tachovsku a Chebsku, postupně však expandoval do celé republiky. Plemeno vykazuje nenáročnost vůči přírodním podmínkám a v posledních letech se hodně kříží. Maso je křehké a šťavnaté, s jemnou texturou a žádoucím mramorováním.
Charolais
První zmínky o tomto francouzském plemeni pocházejí z přelomu 18. a 19. století, kdy bylo vyšlechtěno z původně žlutého skotu. Díky tomu, že mláďata dobře a rychle rostou a plemeno má vysokou plodnost, charolais se často využívá v užitkovém křížení.
Výkrmnost je velmi dobrá, zvířata vynikají větší jateční hmotností, zároveň však nízkým podílem tuku. První kousky k nám v roce 1990 doputovaly z Maďarska, později se přidala kolébka plemene, Francie. Maso je jemné a libové.
Limousine
Dnes druhé nejčastěji chované plemeno na světě pochází z jihozápadní Francie, kde bylo až do konce 20. století používáno k tahu. Tím se u něj vyvinula svalnatost a nižší tučnost. Zvířata navíc bez problémů zvládala horský terén a drsnější podnebí.
Plemeno se vyznačuje plodností a dlouhověkostí, proto se využívá k užitkovému křížení. První kusy dobytka k nám rovněž připutovaly v roce 1990 z Maďarska, následovaly chovy z Francie. Maso je ceněno pro svou křehkost, libovost, jemnou strukturu a šťavnatost, přestože obsahuje minimální množství tuku.
Masný simentál
V posledních letech patří masný simentál k nejrozšířenějším plemenům v Česku. První kusy dobytka k nám byly přivezeny v roce 1993 z Kanady. Původ plemene bychom však našli ve Švýcarsku v oblasti Simmentalu, Saanen a Emmentalu, a to už kolem roku 1759.
Postupným šlechtěním se zbarvení dobytka měnilo z hnědočervené na červenostrakatou. A zatímco dříve se zvířata chovala pro kombinovaný užitek (maso i mléko), dnes jde především o masný typ. Do Česka se v polovině 90. let dostaly jalovice masného simentálu z Dánska, ale také z Německa a Rakouska, kde se tomuto plemeni říká fleckvieh.
V Amase kromě hovězího zpracovávají také vepřové, to však pochází výhradně z přeštického černostrakatého prasete. Pro Lokály pak řezníci využívají plemeno duroc.
zdroj: Amaso, Český svaz chovatelů masného skotu
Líbil se vám článek?
Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.
