Dodavatelé masa pro Amaso: přehled českých farem a zemědělských chovů
Amaso: Kvalitní české maso a uzeniny
Hovězí maso z jalovic a volů z českých chovů
Chov Mžany
Mžany patří k vůbec prvním partnerům, se kterými Amaso začalo spolupracovat přes Svaz chovatelů českého strakatého skotu. Ročně odtud míří do bourárny 80 volků a 20 jalovic.
„Je to náš tradiční dodavatel, byli jedni z prvních, kteří nám začali dodávat volky. Zásadní roli sehrál tehdejší zootechnik pan Šitler – spolupráce se dařila hlavně díky němu, to on ji nastavil. Právě díky této dlouhodobé péči odtud máme mramorované maso, na jehož kvalitu se můžeme spolehnout,“ říká vedoucí Amasa Vlasta Lacina Jiroš.
Chov Bílé Karpaty a Naloučany (CS Farmy)
Velký zemědělský podnik se sedmi chovy v Bílých Karpatech představuje pro Amaso nového klíčového partnera. Model funguje tak, že se zvířata po pastevní sezoně v Karpatech stáhnou do Naloučan u Náměště nad Oslavou, kde pro Amaso vybudovali samostatnou výkrmovou stáj.
„Je to pro nás důležitý partner, zvlášť v dnešní nejisté době. Jelikož preferují jistotu dlouhodobého odběru, šli jsme do velké spolupráce na 750 kusů ročně, což je polovina našeho celkového objemu,“ vysvětluje Vlasta. „Nemají jen čestr a anguse, ale i masného simentála. Spolupráci teprve ladíme a jsme na začátku, první kusy však byly výborné, a tak pro nás budou chovat i volky.“
Chov Liboměřice
Jeden z prvních a nejstabilnějších dodavatelů čestru, odkud Amaso odebírá zhruba osmdesát jalovic ročně. „Mají skvělou genetiku a chovatelé umějí zvířata výborně vykrmit. Z Liboměřic stabilně dostáváme jedno z vůbec nejlepších mas – krásně narostlé a bohatě mramorované kusy,“ pochvaluje si šéf Amasa.
Chov Uhříněves
Jediný pražský chov funguje pod hlavičkou Výzkumného ústavu živočišné výroby a s Amasem spolupracuje téměř od začátku. Pravidelně dodávají tři volky měsíčně a občas jalovici. „Voli jim jdou velice dobře, právě tady se kdysi dělaly první pokusy s jejich výkrmem. Navíc pro nás asi čtyřikrát vychovali i českou červinku,“ přidává Vlasta zmínku o raritním českém plemeni.
Chov Kasejovice (Agrochov Kasejovice-Smolivec)
S chovem na Nepomucku Amaso spolupracuje od roku 2020. Původně dodávali pouze jalovice, postupně přešli také na volky. „Hlavní zootechnik pan Sedlák má o všem naprostý přehled. Je to svéráz, já ostatně taky, ale našli jsme k sobě cestu. Oceňuju, že je v rámci možností ochotný věci neustále přizpůsobovat a měnit tak, abychom dostali maso v požadované kvalitě,“ říká Vlasta.
Chov Dřevohostice
Výkrmový chov českého strakatého skotu na Přerovsku vstoupil do hry v roce 2024. „Zrovna nastala krize s masem, tak jsme začali hledat nové dodavatele. V Dřevohosticích jsme se domluvili na 160 jalovicích ročně a kvalita je vysoká,“ vyzdvihuje Vlasta.
Chov Ostředek
Farma na Benešovsku zásobuje Amaso od roku 2024 přibližně 120 kusy hovězího ročně. „Zootechnik pan Škvor nemá vlastní odchov telat. Nakupují zástav různých plemen a dokrmují ho. Výkrm se jim daří a chodí od nich maso se středně vyšší kvalitou mramorování,“ upřesňuje Vlasta.
Chov Struhařov
Sesterská farma Ostředku, rovněž na Benešovsku, funguje na stejném principu, a sice na nákupu a dokrmu zástavu různých plemen. „Dohodili nám je právě lidé z Ostředku. Zatím jsme ve fázi námluv – zkusili jsme zhruba patnáct kousků a uvidíme, jak budeme pokračovat. Věřím ale, že to půjde,“ říká šéf Amasa.
Chov Chýšť
Družstvo na Pardubicku dodává zhruba padesát jalovic ročně a s Amasem spolupracuje takřka od začátku. Zdejší zootechnik Oldřich Rozsévač vsadil na křížení čestru s belgickým modrobílým skotem. „Tohle plemeno je známé dvojitým osvalením. V kombinaci s čestrem umí nabídnout pěkně protučněné maso,“ vysvětluje Vlasta specifika chovu.
Chov Kocbeře
Nový chov na Trutnovsku, který se zaměřuje na plemeno charolais a koncem listopadu 2026 má Amasu dodat první kusy. „Tenhle chovatel je ochotný dát zvířatům čas. Rychlý růst totiž masu nesvědčí – bývá pak chuťově prázdné. Když se nespěchá, jde maso lépe do tučnosti a je šťavnatější. V Kocbeřích navíc nemají problém vyjít nám jakkoli vstříc,“ pochvaluje si Vlasta.
Chov Radešínská Svratka (PROAGRO)
Chov na Vysočině dodává zhruba čtyřicet jalovic čestru ročně. „Je to nejvyšší kvalita a faktický domov českého strakatého skotu – sídlí tam svaz chovatelů. Každé dva roky pořádají přehlídku Den českého strakatého skotu a my býváme jejím partnerem,“ připomíná Vlasta.
Externí partneři: Velký Týnec a Bílá
Zemědělské družstvo Velký Týnec na Olomoucku dodává Amasu zvířata prostřednictvím firmy Žváček. „Spolupracujeme od roku 2023. Z celkových 260 jalovic, které přes prostředníka bereme, jsou dvě třetiny – tedy zhruba 170 kusů – právě z Týnce. Mají skvělou genetiku, zvířata jdou přirozeně do mramoru, aniž bychom museli řešit změny v krmení,“ popisuje Vlasta. Druhým významným externím partnerem je AGRA Podještědí v Bílé na Liberecku, odkud přichází zhruba 180 kvalitních jalovic ročně.
Přeštické černostrakaté prase
Chov Mladotice
Klíčový chov na Plzeňsku, kde družstvo udržuje genový zdroj původního plemene už od roku 1976. „Díky mladotickému chovu jsme se kdysi potkali s Františkem Kšánou. Právě Fanda začal jejich maso vozit do Prahy a nabízet ho šéfkuchařům, tím se naše cesty spojily,“ vzpomíná Vlasta Lacina Jiroš.
Podle Vlasty by každý čistokrevný přeštík v republice rodokmenem došel právě sem. „Bez Mladotic a zootechnika Jaroslava Bejdy, který přísně hlídá linie, by to nešlo dělat. Mají základnu zhruba 1200 kusů a maso vykazuje tu nejvyšší jakost.“
Mohlo by vás zajímat
Mohlo by vás zajímat
Přeštíci z Mladotic aneb láska ke zvířatům a kvalitnímu masu
Chov Žihelský statek
Spolu s Mladoticemi tvoří Žihelský statek hlavní západočeskou základnu – v areálu v Černé Hati chovají zhruba 1200 přeštíků. „Pro Žihli je to sice při jejich výměře spíš okrajová záležitost, ale dělají ji výborně,“ podotýká Vlasta.
Chov Maňovice u Nepomuku
Maňovická zemědělská původně chovala bílé ušlechtilé prase. Po dohodě v Mladoticích před lety přešli na přeštíky a postupně chov rozšiřují. Dnes dodávají pro Amaso přibližně čtyřicet vepřů měsíčně a kvalita masa i výkrmu stále roste.
Doplňkové chovy přeštíků: Uhříněves a Dubenec
V Uhříněvsi se po čase podařilo navázat na dřívější tradici. „Historicky jsme od nich přeštíky brali a teď spolupráci obnovujeme na dvacet až třicet kusů měsíčně,“ uvádí Vlasta. Novým partnerem k vykrytí sezonních výkyvů je pak chov v Dubenci. Amaso odtud nárazově, dvakrát až třikrát do roka, bere po třiceti vepřích.
České wagyu
Chov Sloupnice
Krontorádovi dovezli první embrya z USA od uznávaného chovatele pana Takedy už v roce 2012. „Potkali jsme se zhruba před deseti lety a bylo zásadní, že byli ochotni s chovem aktivně pracovat. První kus byl býk a maso bylo příliš libové. Z dalších kusů už udělali volky,“ popisuje Vlasta začátky. „Krontorádovi jezdili po Evropě, vzdělávali se a časem vyvinuli vlastní krmnou směs. Začali křížením a postupně plemeno čistili až do stoprocentní krve. Telata z embryotransferu odchovávají krávy čestru, protože mají hodně mléka. Zvířata jsou první rok s matkou na pastvě a porážejí se až ve třetím roce,“ vypráví Vlasta.
Chov Horky u Litomyšle
Mladší chov Jakuba Tmeje a Martina Kubišty vznikl v úzké návaznosti na Sloupnici a postupně se stává hlavním zdrojem wagyu pro Amaso. „Krontorádovi jim pomohli s rozjezdem. Rozdíl spočívá v tom, že kluci v Horkách začali rovnou se stoprocentním wagyu. Odchov probíhá stejně a kvalita masa bude srovnatelná,“ vysvětluje Vlasta fungování zhruba šedesátihlavého stáda. Kompletní přechod ze Sloupnice na chov v Horkách proběhne kolem roku 2029.
Telecí maso
Farma Líšná u Zbiroha
Farma Líšná stála u úplných začátků Amasa. „Byli první, kteří pro nás kdysi začali chovat voly,“ vzpomíná Vlasta. „Spolupráci na hovězím jsme sice přerušili kvůli rekonstrukci stájí, ale bereme od nich mléčné telecí. Telata jsou krmena výhradně mlékem a vychovávají se do čtvrtého až pátého měsíce. Odebíráme pět kusů měsíčně a před Vánoci deset. A je dost dobře možné, že se časem vrátíme i k hovězímu,“ uzavírá Vlasta.
Líbil se vám článek?
Sledujte naše novinky. Každý druhý pátek vám je pošleme.
